Paličkovaná krajka působí na první pohled křehce, ale nenechme se ošálit – látka je překvapivě pevná, a to tak, že se technikou paličkování záplatovalo ošacení a mnohdy záplaty přežily celý oděv a našily se na další díry. Krajkou se dekorovaly především honosné společenské róby, ale aplikovaly se i na ložní prádlo a bytové doplňky.
(2011) *** Pevnost paličkované krajky je dána tím, že její nit je, oproti niti tkané, dvakrát kroucená, čímž se méně trhá. Navíc má i pevnější vazbu, který je dána technikou paličkování.
Historie paličkování
Domovem paličkované krajky je pravděpodobně Belgie, alespoň odtud pronikla k nám. Belgie byla tímto uměním proslulá a byly to právě belgické krajkářky, které pak po celé Evropě – většinou na žádost příslušných panovníků – vyučovaly tvorbě filigránských krajek místní dámy. Tím se technika paličkované krajky rychle rozšířila po celé Evropě. V českých zemích se krajkářství nejsilněji uchytilo ve východních Čechách kolem Vamberka a Rychnova, v jižních Čechách a oblasti Krušných hor. V Praze se technika paličkování například vyučuje v kursu Ivy Proškové ve Vzdělávacím spolku uměleckých řemesel. A právě odtud čerpáme informace a dobré rady.
Technika paličkování
Paličkování používá řadu technik, ale většina se jich odvíjí od té základní, kterou je tzv. plátýnko. Pokud zvládneme zcela jednoduchý grif, jakým je prohození dvou paliček v každé ruce a následné zkřížení druhé a třetí paličky, máme vyhráno. Žádné složitější pohyby vykonávat nebudeme. Nejrůznější vzory a tvary krajek závisejí na tom, jakým způsobem zkroutíme paličky a kam budeme zapichovat špendlíky. Samozřejmě také na předloze, která se nazývá podvinek.
Pomůcky pro paličkování
Opatříme si pomůcky, bez kterých se při paličkování neobejdeme. Základní výbava ve VSUŘ stojí přibližně 500 Kč, ale některé pomůcky si můžeme vyrobit.
- Herdule – válec z pevného plátna je dlouhý přibližně 35 cm a o poloměru asi 10 cm, je silně napěchován senem nebo pilinami. Válec musí být dostatečně pevný a těžký.
- Stojánek na herduli – Stojánek je sestaven ze dvou vyříznutých prkének spojených dvěma tyčkami. Staví se na stůl a vkládá se do něj herdule, které brání, aby se nekontrolovaně nekutálela po stole. Stojánej není těžké vyrobit, případně nahradit rozměrově vhodným košíkem, ošatkou, případně pevnou krabicí s vyříznutými zářezy po bocích.
Paličky – Základní počet pro paličkování obnáší 16 paliček. Paličky rozlišujeme pláštíkové a bezpláštíkové (tzv. naháče). Pláštík překrývá na paličce namotanou nit a ochraňuje ji před případným zašpiněním, další užitek nemá a je jedno, který druh paliček si vybereme, jedná se spíš o otázku zvyku. Musíme jen dodržet základní tvar paličky, což je hlavička, za kterou se nit zachytí a prohloubená část na namotání nitě. Pak už je úplně jedno, jak paličky vypadají, v nouzi lze použít i klacíky, které na konci upravíme zářezem. Paličky můžeme vysoustružit nebo i vyřezat z lipového nebo jiného měkkého dřeva. Dříve byl vzhled paličky otázkou prestiže. Tradovalo že, že žena, které manžel vyřezal nejhezčí paličky, je jím nejvíce milována. Muži se proto předháněli v jejich výzdobě a kromě zdobných vyřezávaných nebo malovaných prvků je doplňovali i korálky.- Lněné nitě – Lněné nitě mohou mít různé odstíny: od bílé přes režnou, šedou, hnědou a další. Chceme-li paličkovat šperky, pořídíme si i nit zlatou. Pokud neseženeme lněné nitě, můžeme je nahradit perlovkami, či jakoukoliv jinou přízí, případně i vlnou.
- Špendlíky a další pomůcky – Dlouhých a tenkých špendlíků bychom měli mít dostatečnou zásobu. Pracujeme s nimi po celou dobu paličkování. Připravíme si také ostré nůžky, papír, tužku, čtvrtku, pauzovací nebo průhledný papír.
- Podvinek – Podvinek je vzor pro paličkování. Sami si ho vyrobíme tak, že na papír nakreslíme jednoduchý návrh, ten překreslíme lihovým fixem nebo tuší na pauzovací papír. Vystřihneme čtvrtku velikosti vzoru, na kterou položíme pauzovací papír naruby (to, abychom při závěrečném tužení krajku neumazali) a obojí přišpendlíme k herduli. Návrh je stranově převrácen a paličkuje se vždy naruby, líc je vespod.
Příprava bezpláštíkových paliček
Paličku namotáváme tak, že ji uchopíme dolním koncem doleva a nit dáme před paličku konečkem nahoru. Namotáme potřebnou délku nitě (1 – 2 metry).- Uděláme krajkářský uzel tak, že pravou rukou držíme paličku a konec nitě (za paličkou), levou oblouček.
Od tohoto zakončení odstřihneme stejnou délku nitě, jakou jsme navíjeli a z druhého konce ji navineme na druhou paličku. Opět ukončíme krajkářským uzlem. Připravíme si všechny potřebné páry paliček, přičemž každý pár můžeme namotat jinou nití, počet a barvy záeží na vzoru. Nitě se postupně uvolňují pootáčením paliček.
Příprava paliček s pláštíkem
Uchopíme paličku i s pláštíkem a její hlavičkou omotáme koncem nitě a protáhneme pláštíkem. Použít můžeme i háček, neboť účelem je dostat pláštík na nit. Jako v případě bezpláštíkové paličky namotáme na dolní prohloubenou část potřebnou délku nitě. Opět máme dolní konec nalevo, nit před paličkou a motáme směrem nahoru. Odměříme stejný díl nitě a odstřihneme. Potom přes nit natáhneme na paličku pláštík. Uděláme krajkářský uzel. Z druhého konce nitě stejným způsobem provlékneme pláštík druhé paličky, namotáme nit, uděláme uzel a přetáhneme pláštík.
Řetízek
Do herdule zapíchneme špendlík a pověsíme na něj dva páry paliček (tzn. 4 paličky). Do každé ruky uchopíme dvě paličky.
První úkon: v každé ruce dáme pravou paličku přes levou.
Druhý úkon: druhou paličku dáme přes třetí. Tyto dva úkony střídáme, až nám rytmus práce přejde do krve.
Pokračování Paličkování 2. díl ZDE a Paličkování 3. díl ZDE