Otlučené, opršelé a lišejníky šedozeleně vybarvené staré kamenné žlaby představují skvělé místo k osázení rostlinami. Jejich cena by však většinu zahrádkářů zabila. A zkusili jste si takový udělat? Nejspíš dodnes se za podobný nápad proklínáte a hned si připomenete bolavá záda, poraněné kotníčky prstů a odštěpek kamene v oku. Bez fortelu a inštrumentů zkušených kameníků to byly galeje pro vraha s výsledkem nevalným. Za zlomek ceny a s neúměrně menším vynaloženým úsilím si však můžeme vytvořit koryta jako celkem přijatelnou napodobeninu.

Opatříme si podobné mimořádně dekorativní přenosné pěstební nádoby pro letničky, trvalky nebo třeba miniaturní jehličnany, ovšem z levnějšího materiálu. Byla by  nesporně troufalá lež tvrdit, že to bude totéž, jako sázet kytky do letitého pískovcového či žulového žlabu. Nebude. Ale co – většině z nás nikdo do kapes peníze necpe!

Připravíme si

Použijeme plastovou bedničku (malou přenosku), kterou lze přenášet i omítnutou. Základem další varianty bude polystyrénová krabice, například obal od rádia. Připravíme si drátěné pletivo s 13 mm oky (rabicku), dvanáct drátěných úvazů (každý 6–8 cm dlouhý), cement, hrubý písek, rašelinu, vodu, vrtačku s 13mm vrtákem na drenážní otvory, štípací kleště či nůžky na plech, větší nádobu na míchání umělého kamene (asi desetilitrovou), zednickou lžíci či lopatku na míchání, štětec, gumové rukavice a pozor – přírodní jogurt nebo močůvku.

Zahradní koryto z plastové bedýnky

1. Do dna vyvrtáme několik drenážních otvorů – u klasické bedničky čtyři až šest. Pracujeme s rychloobrátkovou vrtačkou, aby plast nepopraskal.
2. Ujistíme se, že plastová bednička je čistá a suchá. Změříme si výšku a šířku jednotlivých stran a nastříháme si drátěné pletivo k jejich pokrytí.
3. Kleštěmi odštípáme čtyři kusy pletiva podle velikosti jednotlivých stran. Musí být trochu větší, aby pokryly stěnu zevnitř i zvenčí a daly se zahnout kolem rohů a přes dno přesahovaly osm až deset centimetrů. Pletivo poskytne jakousi kostru, na níž bude beton držet.
4. Zvenku i zevnitř drátěné stěny sesponkujeme na každé straně dvěma až čtyřmi drátky. Tím zabráníme tomu, aby se v umělém kameni vytvořily po nanesení betonu výdutě.
5. Namícháme umělý kámen – na 1 díl cementu dáme 1 díl hrubého písku a 1 – 2 díly suché rašeliny. Suché složky promícháme a potom přidáme dost vody, aby se vytvořila poměrně hustá malta. Pozor: příliš vlhká směs na bedničku nepřilne!
6. Maltu tlačíme plnými hrstmi proti stěnám bedničky zvenčí i zevnitř. Natlačíme ji skrze pletivo tak, aby se obě vrstvy spojily a vytvořily pevnou stěnu. Povrch uhladíme a necháme schnout dva až tři dny. Pak budoucí žlab postavíme na bok a to samé provedeme se dnem, v němž jsme ovšem třeba zátkami zajistili, že si nezabetonujeme odtokové otvory, jež jsme před tím pracně vyvrtali.

Čarování s jogurtem a močůvkou

Některý živý jogurt přirozeně bez marmelády a podobných vylepšení rozetřeme po povrchu vnějších stěn. Použít můžeme také kyselé mléko či močůvku. Z počátku tato úprava žlab nezkrášlí, ale časem podpoří na umělém kameni růst řas, které našemu dílu dodá starobylý vzhled.

Obezděný polystyrén

Krabice, do kterých se balí například elektrotechnika, nám dobře poslouží, nebo si ji z polystyrenových desek vyrobíme na míru – slepíme a sesadíme na kolíčky. Po pokrytí cementem smíchaným se zpevňujícími vlákny vznikne dobře přenosný, relativně lehký žlab s dobrými izolačními vlastnostmi. My jsme si základ vyrobili sami a do cementu experimentálně přidali vyčesané kočičí chlupy. Klasiku v tomto směru ovšem představuje skleněná vata, kterou dostaneme ve stavebninách nebo v hobby marketech. Jejím použitím vznikne zvláště pevný beton, takže vrstva pokrývající krabici může být slabá – něco málo přes 1 cm. Finální úprava barvami je možná, ale lépe koryto vypadá po shora uvedené jogurtové kúře nebo i jen tak. Potřebovat budeme ještě hrubý písek, cement, vodu, špunty a disperzní lepidlo (Herkules).

Zahradní koryto z polystyrénu

1. Krabici otočíme dnem vzhůru, položíme ji na cihly, aby nestála na zemi a natřeme její povrch silnou vrstvou PVA lepidla. Než nátěr zhoustne a začne lepit, rozmícháme beton ze dvou dílu cementu a dílu písku. Zapracujeme rozcupovanou skelnou vatu nebo zvířecí chlupy tak, aby vznikla hustá kašovitá malta.
2. Do polystyrénového dna uděláme nožem nebo vrtačkou několik drenážních otvorů. Do nich upevníme špunty tak, aby přečnívaly asi dva centimetry na obě strany.
3. Na povrch krabice natlačíme malé hrsti směsi a průběžně uhlazujeme vlhký povrch. Vrstva by měla být silná jeden až jeden a půl centimetru. Když malta poněkud zatvrdne, obrátíme krabici dnem dolů.
4. Okraj a vnitřní hranu krabice natřeme lepidlem a směs natlačíme kolem horního okraje krabice a zčásti na vnitřní stěnu, do úrovně předpokládané výšky pěstebního substrátu. Odstraníme zátky z dna a necháme několik dní schnout. Pokud jsme použili skelnou vatou a někde nám z povrchu trčí, opálíme ji třeba letlampou. Další povrchová úprava pak už záleží jen na nás.