Než za dětmi přijde na nebevzatý fousatý biskup z Myry (dnes rozvaliny u tureckého městečka Demre) aby jim v doprovodu andělů a pekelné holoty nadělil ovoce a cukrátka, měli bychom se na něj připravit. Pro děti je předzvěstí očekávaných Vánoc. Z tulipánové země kde Mikuláše hodně slaví – je například patronem Amsterodamu – jsme si vypůjčili holandský recept na pečivo zvané pepernoten. Tvary mají tyhle mikulášské perníčky tak divné, že pod našim dohledem je klidně mohou dělat děti. Zabaví je to určitě tak, že ani nevzdechneme, když po malých pomocnících budeme muset uklízet (a to nejspíš budeme).

(2012) *** Svatý Mikuláš (po jejich Sinterklaas) do Holandska dorazil ve třináctém století aby do církevního roucha převlékl některé rysy jejich nejvyššího boha z vikingských a pak germánských dob. Přivážel ho sem španělský koráb – dnes parník, z kterého vyjížděl do města na šedákovi. Jeho doprovod dodnes tvoří spousta umouněnců v dobových oblecích. U nás jsou to čerti, na těšínském Slezsku Cikáni a v Holandsku „černí“ symbolizují habešského chlapce, kterého Mikuláš vykoupil z otroctví. Říkalo se mu Zvarte Piet – Černý Petr.

Zvyky a pověsti odjinud

Už od středověku naděluje Mikuláš prostřednictvím svých černých pomocníků drobnosti do v kostele vystavených bot chudých dětí. Děti své boty chystají i doma a pro Mikulášova koně do nich strkají kostku cukru nebo mrkev. Ukoptění Černí Petrové jsou veselá a hlučná cháska a pokud něco dostanou i dospělí, bývají to spíš žertovné předměty. Typickým pečivem holandských mikulášských oslav jsou speciální mikulášské  perníčky pepernot, rozhazované plnými hrstmi. Nahrazují zlaťáky, které prý kdysi biskup Mikuláš ve třech pytlích spustil do komína jakéhosi zkrachovance, který neměl na věno pro své tři dcery a nutil je proto pracovat v bordelu. (Jak se o jejich osudu Mikuláš dozvěděl nevíme, ale jak už to v pohádkách bývá, všechno nakonec dobře dopadlo.)

Biskupovy mikulášské perníčky

Pepernoten (čte se to pejpernolten) jsou v podstatě světlehnědé malé perníčky vcelku neurčitého „hroudoidního” tvaru. Do značné míry je recept podobný našim perníkům (naleznete ZDE). Obsahují značné množství koření jež jim dává onu charakteristickou chuť a vůni, není v nich ovšem ani soda, ani prášek do pečiva. Potřebovat na ně budeme asi čtvrt kila hladké mouky. Na začátek z ní polovinu smícháme s máslem a cukrem. Sto gramů hnědého cukru, deset deka másla nebo jiného tuku na pečení a špetka soli, takže po postupném přisypávání mouky vznikne jakási žmolenka. Přidá se lžíce medu a mléka tolik, aby se dalo s těstem pracovat – tedy asi dvě lžíce. V některých částech země dávají i jeden žloutek. Důležité jsou půl druhé lžíce mletého koření: skořice, muškátového květu, hřebíčku, zázvoru, kardamonu, bílého pepře a anýzu.

S těstem se dobře pracuje

Těsto hněteme v misce, což je v Holandsku oblíbená práce dětí a bodejť ne, když je tak sladké. Děti si s perníčky docela užijí. Samozřejmě můžeme v počáteční fázi použít domácí pekárnu a ruce zapojit až v závěru a pak při formování perníkových šišatin. Hotovou kouli nejméně na hodinu odložíme na chladné místo, třeba do ledničky. Konečné tvary se dělají tak, že přibližně stejné kuličky smáčkneme prsty a položíme na plech. My používáme silikonovou podložku, někdo papír na pečení, dobře voní perníčky z plechu namazaného včelím voskem. Když je plech plný, dáme na patnáct minut holandské mikulášské perníčky do trouby předehřáté na sto sedmdesát stupňů.

A ještě výchovná anglická inspirace

Zdejší Mikuláš sice na pohled nepřipomíná majora Terezky, ale děti hodnotí přísně: vstupuje do předsíně a prohlíží dětskou obuv. Majitele bot čistých, vyleštěných a pěkně srovnaných nepochybně odmění sladkostmi, ovocem a drobnými dárky, ale tam kde jako pétépácký major narazí na „zasraté topánky“, nenásleduje sice přeložení rodičů do „Hornej Planej“, ale hříšníci dostanou shnilé brambory: však oni si už příště dají pozor. Nefunguje to jistě celoročně, ale před Mikulášem malí Britové věnují své obuvi prokazatelně mimořádnou pozornost… U nás zpravidla nedáváme sladkosti do bot, ale do fusekliček . Takže jehlice do rukou, protože vzor jak uplést takovou mikulášskou punčochu jsme uveřejnili ZDE!

Z perníku můžeme udělat i osobité (a hlavně hodně jedlé)  ozdoby na stromeček – ZDE.