Ačkoliv by na štědrovečerním stole měl už ze symbolických důvodů (aby nechyběl v příštím roce) být obyčejný chléb, nejlépe černý i bílý, ten náš vezdejší po dobu svátků se spíš jmenuje vánočka. Její tvar i chuť netřeba v Česku nikomu připomínat. Těsto je tučnější, a proto, kdyby nebyly tak dobré, vydržely by nám vánočky jistě do Nového roku a možná ještě na Tři krále. 

Vánočka v našich končinách není pečivo ledasjaké. Konec konců v dávných dobách byla jedním z dárků, jimiž se rodiny na konec Adventu při vzájemných návštěvách obdarovávaly. Na jednom obrázku zachytil strejce s vánočkou pod paží spěchajícího závějemi i mistr Lada, vzpomínáte?

Rodokmen vánočního pečiva

Ke třem pojmenováním z nadpisu a jejich variantám můžeme ještě přidat pletenec, vrkoč či vlasatici. Někdy je v této souvislosti zmiňovaná i calta (což je slovo z němčiny, jmenuje se po ní i Celená ulice v Praze), která však patří spíš plochému kynutému pečivu. Vánočka – naše specialita, se odtud dostala do Štýrska a Horních Rakous a na severu do Saska a Slezska. Podobným pletánkem je ovšem i židovská šábesová chala. Vánočka se jmenuje logicky od Vánoc, které mají původ v starogermánské Posvátné noci – Weihnachten – spojené se zimním Slunovratem. Pečivo připravované bohům jako oběť za těchto pohanských slavností prý také splétali do copů rovných anebo v podobě věnců.

Těsto z domácí pekárny 

Pro pekárnu jsme nejklasičtější recept upravili. Nejen, abychom se vyhnuli zdlouhavému a vcelku nezábavnému tření tuku s vejci a cukrem. I s ohledem na to, že nad radostným tvůrčím vzrušením v kuchyni zpravidla vítězí nervózní chvat. Postupně do pekárny nalijeme tři deci mléka a tři žloutky. Dále nastrouhané máslo (180 g) a cukr (180 gramů). To všechno nejprve rozkvedláme v nádobě. Nemusíme, nicméně některé pekárny se snaží „kusový“ obsah vycákat. V takovém případě přidáme hned část mouky. Mléko s cukrem a žloutky doplníme moukou (450 hladké a 300 hrubé), a špetkou soli. Tu do těsta přidáváme hlavně proto, aby kynutí nebylo příliš zbrklé a mouka se stačila štěpit. V mouce by mělo být trochu citronové kůry, tlučená vanilka (stačí vanilkový cukr), hřebíček, badyán a trochu nastrouhaného muškátového oříšku, který lze nahradit i muškátovým květem – ale není to ono. A nakonec přidáme kostku nadrobeného a trošku ocukrovaného droždí. Necháme chvíli stát.

Co všechno můžeme ještě přidat

Pustíme program na kynuté těsto. Průběžně sledujeme hustotu: těsto má vytvořit dost tuhou kouli, což ovlivníme přisypáním po lžících mouky nebo po lžičkách rumu. Z počátku masa možná ulpívá na stěnách nádoby. Pomůžeme si stěrkou a asi po pěti minutách přidáme podle chuti rozpůlené mandle a hrozinky. Lze přidat i nakrájenou nadrobno kandovanou citronovou a pomerančovou kůru. Sušené švestky jsou originální, ale staročeská trochu „uzená“ chuť (kde by se ti dostali ke kůře z citrusů!) může někoho ve vánočce zaskočit. Po ukončení programu vyklopíme těsto na vál, kde boucháním a hnětením dostaneme z těsta zbytečné plyny. Pleteme z šesti válečků, a to všechna patra najednou, což vypadá složitě, ale dost složité i je, jak ostatně patrno i z následujícího popisu.

Pletu, pleteš, pleteme

Tři a tři válečky spojíme ve vrcholu a postupujeme následovně:

• Z levé trojice uchopíme váleček z vnějšího okraje a z pravé trojice váleček zprostředka. 
• Tuto dvojici uprostřed zkřížíme a váleček z první trojice uložíme na vnitřní okraj druhé trojice a váleček z druhé trojice klademe na vnější okraj první trojice.
• V následném kroku postupujeme zrcadlově jako v prvním. Tedy z pravé trojíce uchopíme váleček z vnějšího okraje a z levé trojice váleček zprostředka.
• Tuto dvojici uprostřed zkřížíme a váleček z druhé trojice uložíme na vnitřní okraj první trojice a váleček z první trojice klademe na vnější okraj druhé trojice.
• Tak pokračujeme až do vypletení celé délky válečků, konce spojíme a podhrneme.

Vánočka už voní kuchyní

Cop umístíme na plech. Správně staročesky bychom plech měli pořádně natřít pravým včelím voskem (je to zároveň dobrý způsob, jak využít zbytky klasických svíček). Výbornou službu nám ale poskytne i silikon nebo teflonová podložka. Po nakynutí cop pomašlujeme rozkvedlaným vajíčkem a posypeme nasekanými vlašskými ořechy. Vkládáme do trouby rozpálené na dvě stě stupňů, na jejíž dno jsme vložili kastrůlek s vodou, aby povrch vánoček neoschl. Vzápětí po vložení snížíme teplotu na sto sedmdesát (záleží ovšem na troubě) a pečeme podle velikosti tři čtvrtě až hodinu. Propečení prověříme vpichem špejle: nebude-li se na ni těsto lepit, je hotovo… a nám nezbývá, než vánočku vyjmout (vyvarujeme se s ní klepnout) a nechat na mřížce vychladnout.