Kombinace dvou odstínů modré návrháře zase až tak příliš nevzrušuje, zato kuchaři, pekaři a cukráři (a především jejich mlsní strávníci) jsou z ní blahem „auf“. Protože zrovna ne moc často přitom na spojení „švestky s mákem“ narazíme v zahraničních kuchyních, mohli bychom si s trochou nadsázky tuto kulinární kombinaci dát v Bruselu patentovat jako regionální zvláštnost. Češi patří k významným pojídačům máku a maková zrníčka se s kdysi zcela pospolitým ovocem z alejí zdaleka nesloužícím jen k výrobě slivovice podivuhodně snoubí v celé řadě pokrmů.

Mákem ale nešetří většina slovanských kuchyní, zatímco západněji od nás na něj pohlížejí poněkud podezřívavě. Nikoliv neprávem s ním spojují opium, které se například v Afganistanu z nezralých makovic získává. Ale pozor! Nikoliv z odrůd, kterým se daří u nás. Mák sice není návykový, ale závislost na něm jako na pochoutce… Ale ovšem že jsem ten případ! Že se po máku dobře spí, je pravda, ale že se po něm blbne, pravda není. Alespoň doufám. Ostatně – známý morfinista Sherlock Holmes byl znám brilantním úsudkem.

To omamné slovo mák

Potravinářského Máku setého (Papaver somniferum) se u nás vypěstuje podle některých zdrojů nejvíc na světě, a to skoro pětkrát víc, než v druhém Turecku. Co se nesní a nevyveze, spotřebuje farmaceutický průmysl. Ten některé složky máku používá například v tišících lécích (morfin). Jedná se o jednoletou rostlinu až půldruhého metru vysokou. Má něžné květy bílé, růžové nebo fialové příbuzné jednomu ze symbolů prázdnin – rozjásanému vlčímu máku. Prázdné makovice – symbol prázdných hlav – je například v květinových vazbách velmi dekorativní.

Cesta tisíciletími až k Čáslavi

Zdá se, že máme doklady o pěstování máku již v šestém tisíciletí před naším letopočtem, a to ze Středomoří. Bible se o něm ani Korán ovšem nezmiňují. Zato Babyloňané z něj dokázali vyrábět opium a pozadu v tomto ohledu nezůstali ani Egypťané, i když ti zřejmě raději než opium hulili konopí. V Číně se v devatenáctém století mák stal příčinou tak zvaných opiových válek. K nám v té době mák přišel jako významná olejnina a usadil se nejdřív na polích kolem Prahy, Tábora a Čáslavi. Naše původní uznané odrůdy se jmenují Azur, Amarin a Hanácký modrý.

Švestka nejen Cimrmanova

Rozepisovat se stejně obšírně o modrofialových plodech slivoně se znovu nebudeme. Už jsme to udělali  ZDE, a to při příležitosti vypsání čtyř receptů na švestkové knedlíky jakož i předpisu na výrobu švestkových povidel bez míchání. Obecné informace o zkapalněných švestkách je zase ZDE. Rovnou proto přejdeme ke kuchyňskému použití titulní kombinace – totiž „švestky s mákem“.

Švestky s mákem v nejčistší podobě

Následující pokrm považují jeho vynálezci za neobyčejně zdravý, protože suroviny neprošly žádnou tepelnou úpravou a zachoval v sobě všechno dobré, co jim příroda nadělila – tedy všechny aktivní enzymy, minerály a vitamíny. Mák prostě umeleme a na půl takto připraveného šálku přidáme dvě hrsti odpeckovaných na půl přeříznutých švestek. To všechno promícháme a zalijeme čtvrt šálkem vody se šťávou z jednoho citronu a se lžičkou za studena lisovaného panenského oleje. Komu tato snídaňová směs přijde moc kyselá, může ji zastříknout sirupem, nejlépe z agáve. Protože exotičnost receptu je zřejmá, dále se budeme věnovat tradičnějšímu použití.

Koláč kynutý

Těsto nám pomůže umíchat domácí pekárna. Jeho klasické složení je na dvě deci mléka padesát deka hladké mouky, deset deka rostlinného tuku nebo másla, pět cukru, jedno vejce, půl kostky droždí (nebo sáček sušeného) a špetka soli. Po vykynutí vyválíme placku dáme na plech pokrytý pečícím papírem nebo silikonem. Potřeme makovou nebo tvarohovou náplní jako do buchet (oba recepty najdete ZDE), nebo bez potěru poklademe půlkami švestek. V takovém případě švestky nakonec posypeme mletým mákem smíchaným s cukrem a skořicí a on už při pečení zkaramelizuje a na ovoci se krásně spojí. Na sto osmdesát stupňů pečeme asi pětatřicet minut a po vytažení z trouby už jen pokapeme rumem a máslem.

Litý koláč extra rychlý

Řidší těsto vyrobíme z dvaceti deka polohrubé mouky, deseti cukru, decky mléka, decky oleje a dvou vajec. Všechno to smícháme a nalijeme do vymazané a moukou vysypané dortové nebo koláčové formy. Rozpůlené vypeckované švestky naklademe na těsto opět řezem nahoru, zasypeme směsí sto padesáti gramů umletého máku a sto gramů moučkového cukru, pokapeme máslem a rumem a dáme péct na čtyřicet minut do trouby vyhřáté na sto sedmdesát stupňů. Je to jednoduché, rychlé a dobré. Samozřejmě na všechny uvedené koláče můžeme dát makovou žmolenku čili drobenku.

Zkusili jste už makovou drobenku?

Je to vlastně klasická žmolenka obohacená o umletý mák. Prostě smícháme sto gramů krupicového cukru, šedesát gramů máku, padesát polohrubé mouky a pět lžic másla. Lžíce rumu neuškodí. Náš tip na hromskou kombinaci „švestek s mákem“ je kynutý koláč s tvarohovým podkladem, švestkami a makovou drobenkou!