Jdou vám na nervy srakaté adventní kalendáře s čokoládičkami na každý den od počátku prosince až do Vánoc, kterých každoročně nabízejí spousty obchodní řetězce? V podstatě jsou všechny stejné. Adventní kalendáře vznikl na začátku minulého století v Německu. První adventní kalendář se jmenoval „V zemi Ježíškově“. Nebyl ale ještě plněn žádnými sladkostmi, s tím se začalo až po druhé světové válce. Tenkrát se jednalo se o vystřihovánky pro každý den. Později kalendáře připravovali i uznávaní malíři a byla to taková malá umělecká dílka. Jejich smysl byl stejný jako dnes – měly zkrátit dětem dlouhé čekání na Ježíška – vždyť bezmála měsíc do stromečku může být pro děcko čas dlouhý k nepřečkání!
(2010) *** Nejčastěji se kalendáře vyráběly z tvrdého kartonu a zobrazovaly domečky s umně schovanými okénky, v nich byly obrázky, básničky nebo liturgické výjevy se svatými obrázky a citacemi z Písma. Teprve v druhé polovině minulého století se začaly do kalendářů dávat sladkosti.
Nic pro netrpělivé
Adventní kalendář učí (některé) děti trpělivosti. Rodiče by totiž měli dohlédnout, aby si jejich ratolesti opravdu otevřeli to správné okénko – a jen jedno. Když dítě necháme sníst čokolády z celého kalendáře na posezení, je to stejné, jako by si například vybrali najednou všechny vánoční dárky od narození až do dospělosti. Ať si holátka cvičí vůli!
Kam se poděl Ježíšek?
Kalendářů se dnes na trhu nabízí veliké množství, ale na tradiční Betlém s jesličkami téměř nenarazíte. Většinou se jedná o kolekci s malými čokoládkami pod obrázkem Santa Clause. Chceme-li být originálnější, můžeme adventní kalendář vyrobit sami jako papírovou skládačku. Naplnit ho můžeme – podle věku dětí – sladkostmi, drobnými hračkami nebo třeba lístky do kina či na koncert oblíbené skupiny.
Výroba jednoduchého adventního kalendáře
1. Potřebovat budeme tuhý barevný, nejlépe lesklý papír (také můžeme pokreslit nebo polepit čtvrtku), dále pravítko, kružítko, tužku, lihový fix, nůžky, lepidlo na papír, stužku nebo provázek a 24 dárečků (sladkosti apod.)
2. Vytvoříme šablonu jako na obrázku. Podle pravítka narýsujeme obdélníky a pomocné konstrukce, kružítkem pak elipsy. Nezapomeneme přidat proužek na šev, za který krabičku na hraně slepíme.
3. Obrys pečlivě vystřihneme a čerchované čáry obtáhneme nepříliš ostrým nožem. Oblouky obtáhneme podle ruky – až tak dokonale přesné to být nemusí, jde jen o to, aby se díly podle vytlačené linky dobře ohnuly (prolomily).
4
. Jakmile máme první střih na krabičku, zjednodušíme si práci tím, že ji 23x obkreslíme a do každého dílu dokreslíme vnitřní dělení, které také obtáhneme nožem. Všechny díly vystřihneme a rovné konce slepíme k sobě.
5. Zkouška: když zmáčkneme polotovar na hranách, vznikne roura s oblými konci.
6. Ještě stále dvourozměrné díly pomalujeme nebo polepíme obrázky a hlavně číslicemi od 1 do 24. Připravíme si stužku a sladkosti.
7. Postupujeme touto technickou – krabičku uchopíme za rovné hrany, zmáčkneme, aby se rozevřela, protáhneme tudy část stužky tak, aby číslo nebylo vzhůru nohama, uzavřeme na levé části narýhované elipsy přes sebe, vložíme sladkost, stužku přidržujeme v horní části a stejně uzavřeme pravou část.
8. Pokračujeme, dokud všechny krabičky nenavlékneme. Uzavření drží vlastním vnitřním pnutím, není třeba ho lepit. Konce stužky můžeme přivázat třeba na okno nebo dveře, pelest postele a tak podobně.