Chléb náš vezdejší (9): středomořský marhoul

Náš Benešov a naše Nadelhota měly takového rázovitého pekaře, jakým byl Jan Marhoul z útlého románu Vladislava Vančury. Poctivé dříče s rukama po lokty od těsta a s moukou šedivým obočím najdeme jistě i v zemi vlašské či ve Francii. Jenže jejich chleba chutná jinak. Na jih od Alp si prostě potrpí především na chléb bělejší a vonící po jejich. Jako louky pod piniemi, cypřiši a různými trnovníky. Kapou si na tenhle „boží dar“ olivový olej a dobře k němu šmakuje víno. Zkusit si udělat takový středomořský chléb láká určitě každého, kdo má domácí pekařinu jako hobby. Postup je možná trochu neobvyklý, ale v podstatě snadný.

Continue reading

Den draka čili podzim s létavci

pouštění draka

Záznamy o dracích máme z dávné Říše Středu, kde je pouštěli k zastrašení nepřátel, rozhánění ptáků na polích anebo proti bouřkám, ale dost možná si s nimi hráli již dřív ostrované z dnešní Indonésie. Nicméně za vynálezce draků někteří označují filosofy (hle k čemu může být dobrá filosofie!) Mistry Moziho a Lu Bana. Materiálem na jejich draky byly bambus a hedvábí. Kromě náboženských účelů používali Číňané draky k měření vzdáleností, zkoumání síly a směru větru i k předávání zpráv. První Den draka z papíru je poprve popsán roku 549.

Continue reading

Zazimování bazénu, utopený krtek a podobné radosti

bazén

Ptáci, kteří mají jinou perspektivu koukání na náš svět než my, pokud nejsme zrovna balonisty nebo polétavci na rogallu, se v posledních letech nestačí divit tomu, kolik modrých oček (ale i tvarů velmi roztodivných) kolem rodinných domů, chat i chalup vyrostlo. Kdo nemá bazén, jako by ani nebyl. Ale kdo nemá bazén, nemá ani starosti, co s ním v zimě. Takže dnes něco o zazimování bazénu!

Continue reading

Když zlobí játra, čili chvála na OSTROPESTŘEC

ostropestřec mariánský

Mít rád svá játra je to samé, jako mít rád sám sebe. Nikoliv coby Narcis či samožer, ale jako člověk, jenž je rád na světě a svou tělesnou schránku nerozmazluje, ale stará se o ni – právnickou řečí – s péčí správného hospodáře. Játra nám totiž čistí krev a když to nemohou dělat pořádně, protože jsou plná nejrůznějšího svinstva, zežloutneme jak citron. A to je přitom opravdu asi to úplně nejmenší, co se nám může stát. Nápravu případného neutěšeného stavu jater může přinést bylina ostropestřec mariánský. Continue reading

Co s houbami, které zbyly

Nebudou to zřejmě žádné úžasné exempláře, těmi jsme se už vytahovali v práci i v hospodě a jejich fotkami otravovali na sociálních sítích kdekoho. Pak jsme snědli, co jsme mohli, něco usušili, naložili a vykvasili na východní způsob. Z tuhých hub jako je třeba lošák, krásnoporka nebo choroš oříš můžeme udělat houbový prášek. Houby na tenko nakrájíme a dobře usušíme. Sušené je umeleme, nebo utlučeme v hmoždíři. Pokud jsme si pro výraznější aroma nasušili i mladý pestřec, trochu ho na prášek utřeme a s ním i černý pepř, nové koření a sušenou celerovou nať a to zamícháme k rozdrceným houbám.

Continue reading

Práce na zahradě – říjen

práce na zahradě

V říjnu ukončujeme sklizeň a pomalu se připravujeme na zimu. Mnohé rostliny nebo jejich cibule potřebují toto období přečkat na nějakém bezmrazém, světlém a suchém místě. Říjen na zahradě je ale i obdobím výsadeb okrasných keřů, růží, ovocných i okrasných stromů a trvalek, neboť stále mají dost času, aby do zimy pevně zakořenily.

Continue reading

Dá se zauzlovat přání do náramku?

Tkané náramky z bavlnek nosily nejprve „květinové děti“, které si libovaly ve všem strakatém, jednoduchém a na dotyk příjemném. Jak době hipíků odzvonilo, pozapomnělo se i na tuto jednoduchou techniku původem snad v indiánských kulturách Střední a Jižní Ameriky. Vracejí se ale nejen dobří holubi, ale i jiné dobré věci. Zájem o etnické odlišnosti, jednoduchost zpracování, nenáročnost na materiál a pracovní nástroje a vysoká dekorativnost způsobily, že bavlnkové tkané náramky zdobí i generace dětí a vnuků „mániček“ let šedesátých (a často si říkají, co že to vymysleli za úžasnou novinku).

Continue reading

České buchty nejen Honza rád

České buchty mají sice díky pohádkám v erbu lenost, ale spravedlivé to není. Uhníst klasickým způsobem správné těsto trochu práce dá. Naštěstí tuhle fázi za nás udělá domácí pekárna. Důležitá jsou i náplně do buchet. Pár osvědčených receptů na ně dále najdete. Protože se neliší od náplní koláčů, koláčků a rolád, mohou být užitečné nejen tam, kdo mají doma Jendu, tedy Janka čili Honzíčka.

Continue reading

Vržou mi dveře

vržou mi dveře

… a ani v barabizně rodiny Adamsů nevržou tak působivě. Na co rádi koukáme v bedně, nebo zvuky šimrající celkem příjemně naši fantazii na dovolené či o prázdninách, v běžném životě brzy začne lézt na nervy. Takže JENOM vržou dveře? Vrzání ztíží možnost soustředění stejně, jako věčně opakovaná věta vrtající do mozku: „Kdy už s tím konečně něco uděláš?“ Dveře  oddělují i spojují, a jenom záleží na tom, zda jsou zavřené, otevřené, kdo chce ven, kdo dovnitř a na které jejich straně vlastně stojíme. Jako s předmětem filozofických mudrování se dveřmi můžeme zabývat dlouze a příjemně, zatímco zcela reálné potíže s nimi nám nesporně ztrpčují život.

Continue reading

Zahrádka jako od Semiramis

terasovitá zahrada

Jeden ze sedmi divů antického světa byly tak zvané visuté zahrady královny Semiramis. Historici se shodují na tom, že se jednalo o vysoce složitě terasované pozemky, o rostliny pěstované na sloupech a střechách. Klobouk dolů před starověkými staviteli i zahradníky! Není divu, že to, co z našeho pohledu s omezenými technickými prostředky dokázali, jejich současníci nazvali divem. Terasy, jimiž upravíme svah, nikoho až tak nepřekvapí, ale kaskády můžeme navážkou vytvořit i na zahradách rovných. Okrasná zahrádka se stupni osázenými květinami vypadá vždycky dobře. A jejich široký stupeň kde budeme pít čaj vybudujeme s pevným povrchem.

Continue reading

Dýně – tentokrát sladká i slaná

dýňové pyré

Divná věc je, když se něco jmenuje máslo a přitom to je – pokud chceme respektovat pravidlo, že marmeláda pochází výlučně z citrusů – skoro normální džem. Termín kaše ostatně také správně znamená pokrm z drcených či mletých obilnin, zatím co ta z brambor by měla být pyré, jakož i méně obvyklá pochoutka z dýně. Následující recepty názorně dokazují, že díky příjemné chuťové nevyhraněnosti nabízejí dýně v kuchyni širokou škálu možného použití.

Continue reading

Podzimní rovnodennost a olivovník

Olivovník se od nepaměti těšil na jihu Evropy úctě doprovázené často bázní přímo posvátnou
Staré olivovníky, foto med

Olivovník se od nepaměti těšil na jihu Evropy úctě doprovázené často bázní přímo posvátnou a, podobně jako pod dubem na severu našeho kontinentu, se v jeho stínu konaly náboženské obřady, soudy a důležitá shromáždění. Na olivovníku rostou užitečné olivy, na dubu žaludy (proto symbolizuje mužský princip a zdobí se jím válečníci) a také na něm parazituje čaromocné jmelí. Keltští druidové se svými legendárními zlatými srpy měli dub v mimořádné oblibě především v době úplňku a starožitní Podzimní rovnodennost a olivovník Řekové chránili a z jeho dřeva dovolovali vyrábět jen kultovní předměty. Symbolizuje harmonii – rovnováhu světla a tmy.

Continue reading

Základní nářadí v malém bytě

Kdo si chce doma zařídit dílničku, bude asi s následujícími řádky hrubě nespokojen, ale ony mu nejsou po pravdě řečeno určeny. Jsou pro toho, kdo chce vědět, co potřebuje pro řešení běžných situací, které mohou v domácnosti nastat. S každou blbinou není potřeba hned otravovat souseda. Na druhé straně věci, které nebudeme víceméně pravidelně používat, je zbytečné shromažďovat a zakrámovat jimi náš často nevelký byt. Základní nářadí se nám vejde do šuplete.

Continue reading

Nachlazení, útočí chřipka, skarabeus a co na to Číňani

Rýma z nachlazení tady byla snad od stvoření světa.  A co teprve když útočí chřipka. To jí nás zdolat rýma pomůže! Své o nachlazení věděli už pravěcí Egypťané. Svědčí o tom údaje v nejstarším lékařském spise, jaký známe. Ebersův papyrus je přes dvacet metrů dlouhý. Píše se v něm o vnitřním lékařství, chirurgii, těhotenství, zubařině, léčivých jílech, bylinkách, amuletech i magických formulích zaklínačů. Jakož i o našem nachlazení. Protože některé části papyru jsou opisem lékařských prací vzniklých před rokem 3400 před našim letopočtem, je to rozhodně nejstarší písemný doklad lékařských snah, který známe. Na sedm set léků přináší osm set receptů. Ovšem ne všechno na papyru umíme správně přečíst – některé hieroglyfy jsou zřejmě názvy předpisů a léčebných postupů o nichž dnes už nic, ale vůbec nic nevíme.

Continue reading

Dršťkovka pravá a z bedel pro vegoše

Zvláštní vlastností této polévky je její schopnost nechat ke svým chuťovým vlastnostech (o barvě a vůni ani nemluvě) obojetným jen opravdu málokoho: buď je dršťkovka vaše bezmála k zbláznění, nebo patříte k lidem, kteří opravdu, ale opravdu dršťkovou polévku nemusí. A pak je zde ještě jedna skupina, jejíž příslušníci jsou „odpírači z důvodu svědomí“ a vegetariánský způsob stravování přijali jako náboženství. Dalším pak držkovka voní lákavě, ale nejsou schopni přijmout do svého žaludku něco, co bylo součástí žaludku krávy.

Continue reading

Pět švestek, švestkové knedlíky a švestková povidla

švestky

„Sbal si svých pět švestek a vypadni!“ je dnes slušnější forma posílání kohosi kamsi, vcelku pomíjející to, že pět švestek je majetek pranepatrný. A „nachytat na švestkách“ znamená přistihnout při činu – a nemusí jít zrovna o zcizení právě oněch pěti švestek. Švestka je v našem jazyce přítomna stejně jako v národní kuchyni. A také v naší divadelní klasice: nejmenuje se snad Švestka jedno z dramatických děl Járy Cimrmana? Jmenuje. A je pro valnou část našinců rovnocenným pokladem jako léty vybroušený způsob na výrobu slivovice či recepty na švestkové knedlíky, povidla nebo pikantní kvašené švestky.

Continue reading

Prokleté štěnice

Úžasný básník ruského futurismu a avantgardy Vladimír Majakovský, jehož k naší smůle známe jen jako bolševického agitpropa a který si nakonec ve chvíli osobní krize rozpor mezi myšlenkou Revoluce a její stalinskou praxí vyřešil střelou do hlavy, pojmenoval po nenáviděném cizopasníkovi jednu svou jevištní satiru. Štěnice! Ostatně, pokud o někom uslyšíme, že „je dotěrnej jako štěnice“, hned tušíme, o co jde a koukáme se dotyčnému vyhnout. Dobře totiž víme, že těchto parazitů se zbavíme jen obtížně.

Continue reading

Něco o slavné historii tykví a recept: Dýňová polévka

dýně

Některé druhy tykví jsme v Evropě znali dávno, ale zřejmě žádná u nás nebyla doma. Od Egypťanů poznali Řekové a Římané kalabas, čili africkou Lagenárii (bůhví proč u nás známou jako „indická okurka“) – mladé plody jedli a zdřevnatělé používali jako nádoby na vodu, bóje a nebo osobité hudební nástroje.  A kdo to uměl, do kalabasu i vyřezával. Ty pravé dýně (a tedy i dýňová polévka) ovšem pocházejí z Ameriky.

Continue reading

Paličkovaní pro samouky (3)

paličkované Velikonoce

V naší Škole paličkování pro samouky oživujeme dávnou lidovou techniku. Zajímavým pohyblivým svátkem českého roku na vsi byly Velikonoce.  Budeme proto paličkovat obrázek s jejich motivem – a to pomlázku. Upaličkovat můžeme i kraslice, beránka nebo kuřátka, jak je komu libo. Všechno záleží na podvinku (výtvarném návrhu) a na naší šikovnosti.

( 2012) *** Pomůcky, které potřebujeme k paličkování, jsme vyjmenovali v 1. díle (ZDE) a v 2. díle (ZDE).  Přidali jsme i informaci, kde je lze koupit. Tedy krátké opakování. Potřebujeme herduli a stojánek, paličky, lněné nitě, špendlíky, háček, ostré nůžky, papír, tužku, čtvrtku, pauzovací nebo průhledný papír na podvinek. Vzor překreslený na pauzovací papír podkládáme čtvrtkou a připevňujeme ho na herduli lícem dospod. Návrh je stranově převrácen a paličkujeme vždy naruby.

Continue reading

Paličkování 2. díl

paličkování na herduli

Paličkování je natolik stará technika, že v podstatě ani není možné zjistit, kdy vznikla. Archeologické pátrání je ztíženo tím, že jen málokteré předměty z textilu přežily staletí. První krajkářská škola byla založena ještě za Rakouska-Uherska u nás ve Vamberku v roce 1889. Škola měla za cíl obnovit ruční výrobu krajek poté, co v důsledku rozvoje její strojní výroby v 19. století došlo v ručním krajkářství k útlumu.

Continue reading