Často se zaměňuje fréza s frézkou. Proto sem vnesme trochu osvěty, ačkoliv jsme si vědomi, že právě vy to víte dobře. Berte to proto jako opáčko. Horní frézka je nástroj určený k obrábění materiálu a fréza je ten nástavec, který do frézky upevňujeme. Čili frézy jsou rotační nástroje souměrného tvaru s více břity, které frézka používá. Frézky jsou vhodné zejména na dokončovací práce a úpravu povrchu dřevěných ploch. Výborně se též hodí k drážkování.
Continue reading
Že bity, byty a bajty nejsou jedno a totéž jen tak z plezíru se lišící pravopisem či výslovností dnes už nejspíš ví i dítě. Dnes budeme šroubovat… Jestliže se pokusíme utáhnout víc šroubů nebo vrutů, pociťujeme po nějaké době bolest v lokti, jindy zase v rameni. A proto oceníme pomocníka – akušroubovák nebo akuvrtačku. Utažení či zašroubování, čili cestu tam (a v případě potřeby zase zpátky) nám jistě usnadní. Jenže tvarů a řezů hlaviček šroubů a vrutů je spousta. S jediným klasickým šroubovákem bychom asi neuspěli. Ještě že máme bity! Bit je totiž výměnný nástavec na šroubovák a je jich tolik, kolik je druhů hlav vrutů a šroubů.
Continue reading
Kdo by neznal vrtačky – slouží k vrtání otvorů do dřeva, betonu, omítek, stavebních bloků, cihel, kovu či dalších materiálů. Proti všem možným druhů vrtáků, svidříků a nebozezů představují neuvěřitelné ulehčení a zrychlení práce. Vrtačky a jejich dělení rozlišujeme podle čtyř základních typů .
Continue reading
Ze slámy, lýka, prutů nebo štípaných loubků můžeme uplést ošatku, ve které spojením přírodního materiálu a tradiční řemeslné dovednosti dáme vzniknout předmětu, který se nám bude hodit na ovoce, chleba, pečivo, nebo prostě jen tak. Naše ošatka v sobě ponese kousek tisícileté lidské zkušenosti i nekonečnost koloběhu přírody. K osvojení si této techniky budeme potřebovat z počátku trochu trpělivosti, ale jakmile ji „dostaneme do prstů“ pochopíme, proč ji lidé používali bez ohledu na to, kdy a kde žili.
Continue reading
Lidé jsou různí, takže zatím co podle architektů je středobodem bytu obývák, pro někoho je to spíš kuchyně, pro jiného koupelna a vysoko „na bedně“ je i ložnice. Její dominantou by měla být ve většině případů manželská nebo jednoduchá postel. Zaměřme se na ni – tedy na materiál ložního prádla, protože o povlečení na peřinu či pokrývku a polštáře jsme psali posledně (ZDE). A příště ještě přidáme prostěradla a pak se zaměříme i na to, čím přes den postel zakrýt, tedy jak si ušít přehoz přes postel (ZDE).
Continue reading
Z útlocitu ponechat nebo nově vysadit v zahradě keř Růže šípková čili psí (Rosa canina) je bláznovství. Šípek je velmi životný, postupně obsadí zahradu celou a těžko se ho zbavíme. Ovšem málo co je příjemnější, než jít na sklonku máje polní cestou v příkopech roubenou až třímetrovými jemně vonícími kvetoucími šípkovými keři, anebo sbírat živě červené plody když je podzimní stráň nejstrakatější.
Continue reading
Věříte také, že strom má duši, jen nevíte, jak vypadá? Jednoduše: dá se z proutku vyklepat obráceným nožem a ten se pak rozezní jako píšťalička. Dřevo hodně ví, a aby taky ne, vždyť některé pamatuje věky a často jen co neví, nepoví. Už ve škole jsme se učili básničku o ukecaném stromu, který proflák, že král Lávra má oslí uši. A co si myslit o známé Vrbě mlátičce? Stromy sice dávaly stín obědvajícím vojevůdcům a panovníkům, ale také ukrývaly zbojníky i světce, pěstující ve svých vousech včely.
Continue reading
Připadá vám ta hromada umístěná většinou stydlivě někde v koutě vaší zahrady jako cosi poetického? Ani omylem! Jenže o kompostech psal již v prvním století našeho letopočtu Lucius Iunius Moderatus Columella, římský národohospodář, který některé ze svých dvanácti knih pokynů a praktických návodů napsal ve verších. Zrýmoval kompost – tedy rady, jak se mají zemědělské odpady míchat, vrstvit, překopávat a poté používat jako hnojivo.
Continue reading
Borodinský chléb, foto med
Jistou potíž dávných návštěvníků Sovětského svazu od turistů přes služební cesty a montáže představoval nákup suvenýru z cesty. Ne každého uchvátily zázraky sovětského spotřebního průmyslu (o jednom viz dále), nebo pestře malované šátky či sada báječně do sebe zapadajících matrjošek. Dost si nás ale do kufru domů přibalilo slisovaný silný čaj a cihlu pravého ruského chleba.
Continue reading
Protože se u toho nechal vyfotit, je známo, že na své „chalupě“ (ve skutečnosti to byl zámek) se zednickou lžící oháněl i sir Winston Churchill, britský premiér. Je tedy zjevné, že podobnými aktivitami se čest netratí, právě naopak. Co je lepšího, než si říct – zvládl jsem to taky (a nechat se rodinou či známými náležitě pochválit. A taky vyfotografovat, protože kdo ví, kdy se k podobné činnosti propůjčíte příště…) Ale vážně. Chalupa občas náš ozdravný zásah potřebuje, a ne na všechno je nutné hned shánět zedníka nebo stavební firmu. Zedničina na chalupě může být i zábavná.
Continue reading
Zdá se, že původní preclík vznikl jako forma předvelikonočního postního pečiva, takže byl chuťově vzdálen křupavým tvarům, jimiž si spousta lidí ráda doplní posezení u vína nebo piva. A známe i sladké klony preclíků. Těsto na jedlou dekoraci stolu může být různé – nekynuté, kynuté anebo třeba vylehčené sněhem z bílků. Preclíkaří také podle toho, jaký má být výsledek, používají různou technologii pečení. Nejsou prostě preclíky jako preclíky.
Continue reading
Obrazy máme adjustované od profesionálních rámařů, ale sešlo se nám několik věci, jimiž bychom si chtěli připomenout něco milého, anebo se nám prostě líbí. Je to pár výtvarných pokusů našich kdysi malých dětí, fotka z dovolené, senzačně vybarvený javorový list, paličkovaná krajka a nějaké drobné grafiky. Ostatně si sami dosaďte, co by vám na stěně udělalo radost. Pod sklem nebo v zajímavé paspartě ty věci určitě vyniknou. Jak vyrobit paspartu?
Continue reading
Aplikace je textilní technika, při které látkový motiv našíváme na podkladovou látku. Což dobře uplatníme při dekorování oblečení, kdy i z konfekčního kousku uděláme svébytný originál. Nebo aplikací ozdobíme textilní bytové doplňky – například ubrusy, přehozy, prostírky a další. Zvolíme-li vhodné obrázky, vylepšíme jimi osobitě oblečení a textilní aplikace a záplaty pro děti. Ty si takové kousky zpravidla zamilují. Kromě dekoračního efektu lze však aplikace využít i navýsost prakticky – totiž záplatovat jimi díry nejen na dětském oblečení.
Continue reading
Proč zrovna tenhle zatracený radiátor netopí? Jestli se v jinak bezvadně fungujícím systému ústředního topení nachází jeden jediný studený radiátor, je možné, že někdo (u staršího typu) prostě otočil kolečkem, tedy správně ručním ventilem. Nebo (tam, kde jsme „kolečko“ nahradili termoregulačním ventilem) se přesvědčíme, zda je otevřen a nastavíme ho na vyšší teplotu. Ale co když se termoventil ucpal?
Continue reading
Domácí pekárny nás naučily šetřit čas i sílu. Obojí se může hodit jinde. Nejprve jsme k strojové výrobě chleba využívali kupované směsi, některé totiž opravdu nejsou špatné. Upečené cihle ale chyběla nenapodobitelná chuť, kterou jí může dodat jen živý žitný kvásek. Tak jsme ho vyrobili a přidali. Nebyli jsme ovšem spokojeni s výsledným tvarem a poněkud „uvařenou“ chutí. V další fázi jsme proto pekárnu využili na smíchání, vypracování a nakynutí těsta, ale pak to přišlo. Rozhodli jsme si upéct bochník pod pokličkou a vlastní pečení už obstarala trouba. Když je čas, těší nás proměnit se na klasické pekaře.
Continue reading
Floriografie znamená, že mnohá kytka není jen tak prostě hezká, ale nese nějaký smysl. A jejím prostřednictvím to můžeme beze slov říct. Květomluva prý vznikla v orientálních harémech a po roku 1600 se z Cařihradu rozšířila do východní kultury. V Japonsku se květomluva nazývá Hanakotoba. Vrcholu ale zřejmě dosáhla v romantické Francii a viktoriánské Anglii. U nás byla nejpopulárnější zřejmě v čase národního obrození. Půvab květomluvy se prosadil, protože ani při mávání prapory a plamenných řečech neslábla přitažlivost tajů lásky.
Continue reading
Kobercové krytiny stále patří mezi nejoblíbenější textilní materiály. A textil je příjemný, činí místnost hned útulnější, a někdy dokáže i do strohého interiéru vnést zdání luxusu. Prostě pohoda. Třeba v bytě tyto krytiny často pokrývají největší plochu. Co si ale počít, když se poškodí? Při užívání může snadno vzniknout neodstranitelná skvrna. Ať už společenské setkání nazýváme vznešeně večírkem nebo prostě mejdanem, někdo může kobercovou krytinu dokonce propálit cigaretou. V souladu se zákonem schválnosti bude nejspíš na nejvíc viditelném místě. Oprava poškozeného koberce není neřešitelný problém.
Continue reading
Chvála cihlářského řemesla je opravdu zasloužená. Cihly vyráběné z jílů a hlíny se po proschnutí vypalují při 1200 stupních, až zvoní. Což není jen básnický slovní obrat, ale pravda. Takovým dobře znějícím výrobkem se staří cihláři rádi chlubili. Nezaměnitelný zvuk správně vypálené cihly byl pro ně stejně důležitý, jako cihlářský podpis, značka čili kolek. Ostatně – víte, že jsou mezi námi tací, kteří právě takové historické „kolkované“ cihly sbírají?
Continue reading
Žijeme s prominutím v krabicích, a hranatými krabicemi – v reálném i přeneseném smyslu – se také obklopujeme. Je to praktické. Krabice nejsou rozmarné, ale vnášejí do našich neučesaných životů řád. Taky se do nich nejvíc vejde… a kolik se jen krabic vejde do krabice! Zkuste ale být trochu nepraktičtí a vzpomeňte si na ohromující dojem, jaký ve vás vyvolalo setkání s něčím jako babiččina krabice na klobouky, objevenou ve skříni. Vymizely stejně, jako podivuhodné klobouky a babičky. (Kdo neměl předka s kloboukovou krabicí, mohl podobný úžas prožít ve špajzu nad pestrou plechovou dózou na čaj nebo cukrlátka.)
Continue reading
Říká se, že papír vynalezl velitel císařského arzenálu a inspektor zbraní Cchai Luna v pozdním období dynastie Chan. Spíš ale popsal a zdokonalil to, na co lidé přišli už před ním. Technologie výroby papíru z rostlinných vláken – z bambusu, lnu a konopí, byla předpokladem vzniku techniky „suminagaši“, což byl předchůdce mramorování archů, které jinak měly přirozenou přírodní barvu. Mramorování, tedy otisk toho, co jsme namalovali na vodní hladinu, je tedy velmi stará výtvarná technika. Naprosto kouzlit se s ní dá způsobem „ebru“. To se ale přeneseme nejen v čase, ale i z Dálného Východu do Turecka.
Continue reading