Ať už tyhle kaštany do našich zeměpisných délek a šířek přinesl kdokoliv, provedl věc záslužnou. Původně jedlý kaštan čili kaštanovník setý rostl v Malé Asii, v Černomoří a snad i na Kavkaze. Odsud ho Římané rozšířili na celé území svého imperia. Ze západního Turecka pronikl do Středomoří. A kde se vzali mohutné kaštanovníky v Británii a Irsku? Za to nejspíš mohou mniši. Dnes v Evropě roste až do podhůří Alp. U nás čas jedlých kaštanů prý nejprve nastal na Moravě a to hraje do karet teoriím o římských legionářích i o tureckých válečnících. Poprvé o jejich cíleném pěstování u nás píše Balbín roku 1679. Jedlé kaštany zaznamenává u Chomutova a Klatov.

(2014) *** I když mu říkáme kaštan, příbuzný je spíš s dubem nebo bukem. Což nevadí, protože kaštan (přesněji kaštan koňský, o němž zase píšeme ZDE) pro změnu říkáme jírovci, přičemž ten se počítá do stejného rodu jako javor, škumpa nebo citroník. Divoce tu a tam v Čechách roste kaštanovník v lese na Litoměřicku nebo u Slatiňan. Na Moravě (třeba na Luhačovicku) je častější. Jednotlivé stromy najdeme v soukromých zahradách nebo ve starých zámeckých v zámeckých parcích spíš jako zvláštnost. Ale proč?

Za nejstaršími kaštanovníky

Protože v našem povědomí existuje jako jižní strom, tedy spíše rarita. Ale nemuselo by to tak být. Na to, že dobře by se mu mohlo dařit skoro všude pod pět set metrů nadmořské výšky máme historický doklad. V Česku jsou tři kaštanky. Tak se říká kaštanovníkovým sadům. Přitom není problém koupit naším poměrům přizpůsobené roubovance i semenáče. Dvě nejstarší kaštanky si letmo představme (konec konců, než se u nás začnou kaštany pěstovat ve velkém, trochu to potrvá, a tak to vezměte jako tip na originální výlet).

Výlet do kaštanky

Nejstarší jedlé kaštany rostou na území dnešního zoo v Chomutově. Původní sad prý vysadili jezuiti v druhé polovině 16. století. Tuto aktivitu vnímali jako ochranu proti případnému hladomoru. V pozůstatcích tohoto sadu je dnes přes sto třicet stromů, z nichž nejstarší má úctyhodný obvod šest a půl metru. Dvouhektarová a jen o něco mladší kaštanka nám zůstala po knížeti Auerspergovi pod zámkem v Nasavrkách u Chrudimi. I tato kaštanka stojí za výlet. Vypadá na podzim jako by ten kousek Železných hor (kaštanka má status Národní přírodní památky) vytepali do svítivé mědi…

Něco o stromu

Kaštanovník je dubu podobný i tím, že může dorůst do výšky až třiceti metrů a dožít se tisíce let. Vysadíme ho na slunné místo nebo do polostínu, jinak náročný není. Listy jsou až dvacet centimetrů dlouhé, ostře pilovité. Strom vykvete po olistění v červnu bohatými asi patnácticentimetrovými převislými jehnědy. Květy jsou sice samčí i samičí, ale pěstovat bychom měli alespoň dva stromy, protože tak prakticky vyloučíme vznik tak zvaných hluchých plodů. Kaštanů se dočkáme na přelomu září a října. Plody v domovině připomínají ježky až deseticentimetrové, ale u nás tak nenarostou. Jejich číška je pichlavá – prostě jako ten kaštan, který známe, a který vlastně kaštanem není.  Kaštany se neklátí ani neotloukají z větví jako ořechy, ale sbírají se ty spadlé na zem. A na to jsou dobré rukavice, protože ostny mají jako kaktus. Čerstvé syrové plody jsou nesnesitelně trpké. Staré zase vyschnou a ztvrdnou, takže jsou také na nic. Správný čas na kaštany – jak píšeme dále – přichází kolem svatého Martina.

Kaštany pro zdraví

Pokud jde o další využití jedlého kaštanovníku, na své si přijdou i řezbáři – šperkaři, kteří to umí s tvrdým dubovým dřevem. Kaštanovník se mu totiž v mnohém podobá. Taktéž se z něj dá dělat například luxusní nábytek a také výborné sudy. A plody? Z kaštanové mouky, respektive s jejím přidáním, se pekl chleba – a to nejen za hladomoru. Lidová medicína si totiž všimla, že při každodenní konzumaci „tvůj mozek poroste, nervy zesílí a slabost bude ustupovat“. My víme, že všechno na tomto stromě obsahuje pro náš organismus cenné třísloviny. V plodech je škrob, bílkoviny a uhlovodany jako zdroj energie. Dále obsahují biogenní aminy, eutrotransmitery a vitamíny A, B a C. Po čtyřicítce chrání jedlé kaštany naši paměť a vzhledem k absenci glukózy a fruktózy hodovat na nich mohou i diabetici. Pomáhají k detoxikaci organismu, konkrétně k očistě jater a dobře fungují i při trávicích a střevních potížích. Protože léčí stavy úzkosti, jsou jedlé kaštany vhodné též jako antidepresivum – ostatně kdyby nic jiného, loupání teplých kaštanů uklidňuje, není-liž pravda?

Čas jedlých kaštanů a Martin na bílém koni

U nás patří pečené kaštany k symbolům adventu a Vánoc, ale například v Portugalsku jsou neoddělitelně spjaty se svátkem svatého Martina. Zatímco již naši předci odfukovali blaženě nad husí pečínkou, otírali si mastné huby a doráželi se pečenými martinskými podkovami s mákem (ZDE) , veselí Portugalci jásali na tradičních pochodňových a lampionových průvodech na světcovu počest. Do bouchání špuntů z lahví mladého vína a práskání slavnostních rachomejtlí pukají i slupky jedlých kaštanů tohoto dne pečených na žhavém dřevěném uhlí.

Jak kaštany jíme

V obchodech dovážené jedlé kaštany snadno chytí plíseň. Tu vnější vidíme, ta pod skořápkou nás může škaredě rozčarovat. přirozeně pak jsou nejedlé.  Na pečené kaštany nemusíme podupávat ve frontě, než nám je stánkař horké nasype do kornoutu, i když tak chutnají asi nejlépe. Doma je upečeme v troubě (na dvě stě stupňů necelou čtvrthodinu), na pánvi asi deset minut a nebo je uvaříme – také asi deset minut. Ve všech případech je ovšem nejdřív na vypouklé straně nařízneme do kříže, jinak by mohly „explodovat“. Každopádně loupat je z vnější i vnitřní hořké slupky musíme ještě za tepla, jinak opět ztvrdnou.

Recepisy

Když nastoupí čas jedlých kaštanů, zaradují se mistři Francouzi. Ppřipravují z uvařených oloupaných a propasírovaných kaštanů svařených jedna ku jedné s cukrem a trochou vanilky zavařeninu – pyré. Ve masném nebo zeleninovém vývaru se kaštany mixují na polévku. Chuťově jimi lze obohatit omáčky k různým masům, především zvěřině a drůbeži, a kaštanová nádivka do krocana patří k americkému kuchařskému národnímu pokladu. Úplně jednoduchý recept na to, jak získat originální chuť třeba na dortu je do šlehačky na jeho zdobení vmíchat trochu kaštanového pyré. A víte, že se karamelizované kaštanové lupínky dají použít i při vaření piva? Dají mu osobitou příchuť i skvělou barvu. Vyzkoušeli jsme. Nechť to naši domácí právovárečníci vezmou od nás  jako námět!