Category Archives: Zahrada

Rybíz a angrešt čili svatojánské víno a chlupaté jahody

Posted on by

Pojmenování rostlin dávnými botaniky nás někdy mate. V následujícím textu nebude víno vínem a jahody nebudou jahodami. Půjde totiž o rybíz a angrešt. Toto drobné ovoce dřív bylo bezmála na každé zahrádce i mezi stromy v sadu. S tím, jak se změnila funkce zahrad z produkční na odpočinkovou, přítomnost rybízu a angreštu značně ukrátily bazény a rekreační trávníky. A pro sedláky pěstující ve velkém představují sice nevelké pěstební náklady, ale v podstatě moc práce za málo peněz. Přitom je toto drobné ovoce zdrojem zdraví a také chutí nejspíš nenahraditelných.

Continue reading →

Střemcha – tuzemská sakura

Posted on by

střemcha

Ta vůně! Snad s ničím se nedá splést. Když mě praští do nosu, začnu se rozhlížet, kde ta naše „sakura“ střemcha je. Může při dobrém větru růst ve svahu za bystřinou na druhé straně údolí – a opravdu, až tam na prosluněné stráni se v řídkém hájku bělají její květy. Válcovité slabě narůžovělé hrozny měří skoro píď, a když přijdu blíž, střemcha bzučí včelami sbírajícími z oboupohlavních květů pyl na intenzivně vonící medovou snůšku. Z odkvétajícího stromu s více kmeny dorůstajícího do patnácti metrů nebo z keřové formy nepřevyšující dva metry, s kůru černohnědou a třešni podobnými až modrozelenými listy, okvětní lístky sněží a vítr je nese za potok.

Continue reading →

Sakura – okrasná třešeň

Posted on by

sakura - okrasná třešeň

Na jaře mnohé zahrady a předzahrádky zaplaví růžové květy v celé škále odstínů od relativně sytých po kouřové tóny do fialova. Existují i čistě bílé odrůdy okrasných třešní. Kdo je tento nepřehlédnutelný posel jara? Japonská třešeň . Sakura. Tyto nádherně kvetoucí sakury najdeme i na ulicích, kde vytvářejí celé aleje, nebo v parcích  jako solitéry, které v době květu zcela nepochybně přitáhnou naší pozornost Continue reading →

Na ptáky jsme krátký – ptačí budky

Posted on by

Měli bychom jim z vděčnosti (a samozřejmě i z vypočítavosti) věšet  ptačí budky na každém stromě. Ti roztomilí zpěváčci, co se vejdou do dlaně, jsou totiž neuvěřitelní žrouti: prťavý brhlík sežere denně skoro polovinu toho, co sám váží, a králíček dokonce sedmdesát procent své tělesné hmotnosti. Tak si běžte stoupnout na váhu a spočítejte si, kolik byste toho museli spořádat. Na ptáky jsme prostě malý páky, je to tak… Jídelníček těch, o nichž budeme povídat, navíc tvoří hlavně, či dokonce výlučně, hmyz. Brrr…

Continue reading →

Drtiče zahradního odpadu

Posted on by

Na podzim a zjara prořezáváme stromy, keře a tvarujeme živé ploty. Nejrůznějších klacků máme najednou spoustu, a pokud jsme v sevřenější zástavbě, nebo máme nerudné sousedy, může být naše pálení zahradního odpadu podobné dráždění chřestýšů bosou nohou (dnes se to už vůbec nesmí). Pokud si na nás došlápnou přímo nebo „jen“ pošlou udání, nebude to z jejich strany hezké. Ale že my jim čoudíme pod nos, bude v rozporu s platnými vyhláškami. Co ale s tou dřevní hmotou máme udělat? Pomohou nám drtiče zahradního odpadu!

Continue reading →

TRÁVY pro trvalkové záhony

Posted on by

Trsy se ve větru  krásně vlní, oko na nich rádo spočine. Okrasné trávy ale nemusíme pěstovat jen jako solitery, jak jsme o tom psali ZDE . Velmi dobře je můžeme kombinovat na květinových záhonech nebo rabátkách s vyššími trvalkami, neboť dokáží harmonicky sjednotit i trvalky, které mají odlišnou texturu. Naši zahradu mohou trávy krášlit celoročně. Pokud je totiž necháme na záhonu, budou chrastit a šustit ve větru a dokonce je jemně ozdobí  jinovatka. I v zimě budou okrasné trávy nadále  přitahovat pozornost.

Continue reading →

Okrasné trávy jako solitéry

Posted on by
Ozdobnice čínská, foto med

Okrasné trávy jako solitéry pěstujeme na zahradách především pro elegantní a štíhlé listy, leckdy prohnuté do oblouku i pro zajímavá květenství, tvořící klasy nebo laty. Traviny se vlnily ve větru dlouho před  tím, než do zelených stepí vstoupili se svými klacky naši předci, aby je začali využívat a  udělali na nich svůj pořádek – trochu je vypálili, trochu rozorali a nastavěli do zeleného koberce svá sídla. Trávy pocházejí již z období konce druhohor a podle některých vědců zahájily naši éru, éru savců. Když traviny vyrazí k slunci šťavnatě zelenými výhony, je jaro, pak se provlní létem, a když rozkvetou nazlátlými klasy připomínají, že podzim přichází. Výběr okrasných trav v zahradnictvích je bohatý a pestrý a alespoň některé z nich jsou vhodné do každé zahrady.

Continue reading →

Sněžná plíseň na trávníku

Posted on by

sněžná plíseň

Po delších zimách zpravidla na zahradě sčítáme značné škody s velkou pravděpodobností i na našem více či méně dokonalém trávníku. Loňská chlouba – svěže zelený hustý pažit – může vypadat jako olysalá kropenatá slepice. Trávník nám vezme úsměv spoustou žlutých skvrn a holých míst. Tento stav má na svědomí sněžná plíseň – bělavé až narůžovělé mycelium, šířící se po trávníku zpravidla v kruzích. Kromě trávy napadá i některé trvalky.

Continue reading →

Trávník: kalendář prací

Posted on by

(2011)  *** Trávník v obytné zahradě u domu je jako její zelené srdce: Vzbuzuje ve většině z nás pocit svobody a volnosti pohybu. Pokud je dobře udržovaný, zvyšuje komfort bydlení v domě se zahradou. Okrasný trávník je spíše na ozdobu, a s nadsázkou na něj vstupujeme asi tak často, jako na květinové záhony, kdežto užitkový trávník prostě užíváme – k chůzi, sezení, ležení i hrám. Ukážeme si, jak docílit, aby náš trávník byl hustý a zelený po celou sezonu.

Continue reading →

Práce na zahradě – BŘEZEN

Posted on by

Sice to většinou vypadá, že zima nikdy neskončí, ale prohlédneme-li si pozorně záhony nebo keře, které kvetou brzy na jaře, objevíme první známky rozpuku. Březen je důležitý měsíc – právě v březnu se totiž rozhoduje, jakých plodů ovoce i zeleniny se dočkáme, či do jaké krásy naše zahrádka rozkvete.

Continue reading →

Práce na zahradě – ÚNOR

Posted on by

V únoru většinou nelze očekávat, že by se toho na zahradě příliš dělo, neboť vše leží pod sněhovou peřinou. V tuto dobu se můžeme věnovat zahradnímu nářadí. Nestačíme-li sami na údržbu nebo opravy zahradní techniky, jako je sekačka, křovinořez, vertikutátor a další, odvezeme je do servisu. Brzy totiž nebudeme vědět, co dřív.

Continue reading →

BATÁTY čili Ne každý brambor je brambora

Posted on by

Dlouho je většina z nás znala jen z knih o pirátech a krvavých dobyvatelích Nového světa, v lepším případě z cestopisů. Tam jsme se dozvěděli, jaká je jejich velikost i jakou mají barvu, že se jedí vařené i pečené a také, že z nich lze vyrobit kořalku. Ale o jejich skutečné chuti jsme jen četli. Na přelomu tisíciletí se konečně ty divné hlízy objevily v nabídce některých obchodů k z počátku ostražité radosti  kuchařů dobrodruhů. Batáty. Ale jen málokdo věděl, co s nimi. To už neplatí.

Continue reading →

Bonsaje – tvarování

Posted on by

Nejdůležitější zásadou při formování scenérie miniaturní krajiny bonsají je držet se co nejvíce přírody. Bonsaje přitahují pozornost zajímavým kmenem  a rozmístěním větví. Dále dokonale rozloženými kořeny, barvou kůry a hustou korunou s malými lístky. Někdy dokonce květy či plody. Tvar bonsaje by měl ladit s velikostí pěstební misky, s níž by měl být též výškou i plochou v rovnováze. Pro rozložitější stromky vybereme jednoduché, těžší misky. Pro spíš štíhlé typy jsou vhodnější křehčí nádoby.

Continue reading →

Práce na zahradě – LEDEN

Posted on by

V této části roku se na zahradě rozhodně nepředřeme. Spíš tak dokončujeme, co jsme dosud nestihli, to znamená, že uklízíme a opravujeme podle potřeby nářadí, ploty, zahradní stavby … Pokud bylo počasí štědré na těžký mokrý sníh a ohýbá větve, setřeseme ho. Období je příhodné i pro řez některých stromů a ke kácení těch přestárlých. Pokud je venku, že by psa nevyhnal, můžeme si pěkně v teplíčku plánovat, kam co letos zasejeme nebo zasadíme, případně co hezkého si na zahradě postavíme a vybudujeme.

Continue reading →

Vánoční hvězda

Posted on by

Vanocni hvezda

Poinsettia neboli pryšec nádherný bývá nazýván i Vánoční růží nebo Betlémskou hvězdou a pochází z Mexika. Pověst praví, že krvavě červenou barvu získala z krve, která prýštila ze zlomeného srdce aztécké královny. Ať tak nebo tak, v mnoha zemích se stala od padesátých let minulého století neodmyslitelnou součástí Vánoc. Vedle notoricky známé červené narůstá obliba i jiných barevných variet – lososově růžových, oranžových, bezmála fialových, žlutých a bílých vánočních hvězd. 

Continue reading →

Cesmína nejen jako vánoční symbol

Posted on by

Nelze si jí nevšimnout. I pod sněhem je zelená, její listy vypadají jako kovové a červené plody září. Zima je bílá nebo šedá a barevné přírodní prvky  v nás budí o to větší  radost a veselí. Proto mezi nejzajímavější okrasné dřeviny zimy patří stálezelená cesmína (Ilex). Angličané ji snad považují za větší symbol Vánoc, než stromeček. Ostatně proč ne – na ostrově omývaném teplým Golfským proudem se cesmínám daří od nepaměti a jisté místo má i ve starých keltských pověstech. Na pevné listy lze i psát, takže dívky si je dávaly i se jmény nápadníků či milenců pod polštář. Ne proto, aby se jim lépe spalo, ale ráno pod podušku sáhly, a ten, koho si vytáhly, měl být budoucím ženichem nebo  favoritem milostných hrátek. Také na velké listy cesmíny připevňovaly svíčičky a pak takovou loďku pouštěly po vodě. Což je vlastně obdoba našich vánočních flotil svítících ořechových skořápek v  umyvadle (všichni tady jsme totiž taky tak trochu Kelti!).

Continue reading →

Živý vánoční stromeček

Posted on by

Rok od roku narůstá zájem o živé vánoční stromky. Vysvětlení je prosté – jsou sice o něco dražší, ale nekončí po Vánocích u popelnic. Vysadíme-li stromek po svátcích na zahradě, poroste desítky let a v následujících letech ho můžeme zdobit venku. Anebo ho ponecháme v nádobě na terase nebo balkonu a při správné péči si ho užijeme další a další Vánoce. Pokud nechceme o stromek dál pečovat a přesto bychom měli rádi živý, existují již půjčovny. Takový živý vánoční stromeček je třeba si včas  rezervovat. Víte ale, jak zacházet se stromečkem v květináči, aby přežil teplo bytu a následně venkovní mráz?

Continue reading →

AZALKA

Posted on by

Azalka (Rhododendrum simsii) patří podobně jako brambořík k chladnomilným pokojovým květinám. Právě s tím může být problém. V obýváku je jí nejlépe mezi dvojitými okny, celkem se jí daří i ve světlé chodbě. V paneláku nám odejde žalostně brzy. Pro poutavé květy umístěná v dekorativním květináči obohatí naši vánoční výzdobu. Azalka je stále zelený, bohatě se větvící keřík s plnokvětým květenstvím barev od bílé přes růžovou po sytě červenou. Fajn je, že kvete šest až osm týdnů a rozvíjí se postupně. Continue reading →

Hvězdy v popelnici

Posted on by

Co se stane se symboly Vánoc, když odstrojíte stromek a uklidíte sváteční ubrusy? Ozdoby a řetězy zmizí v krabici a stromek v krbu anebo pohozen u kontejneru. Betlémskou hvězdu by po Třech králích na nebi nenašel ani Herodes a ta, která nám dělala sváteční parádu v květináči, už vypadá poněkud zemdleně. Ošuntělé jsou i další typicky vánoční květiny – bramboříky a azalky: nevíme, co s nimi a často proto kytky skončí v popelnici.

Continue reading →

Čas jedlých kaštanů

Posted on by

Ať už tyhle kaštany do našich zeměpisných délek a šířek přinesl kdokoliv, provedl věc záslužnou. Původně jedlý kaštan čili kaštanovník setý rostl v Malé Asii, v Černomoří a snad i na Kavkaze. Odsud ho Římané rozšířili na celé území svého imperia. Ze západního Turecka pronikl do Středomoří. A kde se vzali mohutné kaštanovníky v Británii a Irsku? Za to nejspíš mohou mniši. Dnes v Evropě roste až do podhůří Alp. U nás čas jedlých kaštanů prý nejprve nastal na Moravě a to hraje do karet teoriím o římských legionářích i o tureckých válečnících. Poprvé o jejich cíleném pěstování u nás píše Balbín roku 1679. Jedlé kaštany zaznamenává u Chomutova a Klatov.

Continue reading →