Tkané náramky z bavlnek nosily nejprve „květinové děti“, které si libovaly ve všem strakatém, jednoduchém a na dotyk příjemném. Jak době hipíků odzvonilo, pozapomnělo se i na tuto jednoduchou techniku původem snad v indiánských kulturách Střední a Jižní Ameriky. Vracejí se ale nejen dobří holubi, ale i jiné dobré věci. Zájem o etnické odlišnosti, jednoduchost zpracování, nenáročnost na materiál a pracovní nástroje a vysoká dekorativnost způsobily, že bavlnkové tkané náramky zdobí i generace dětí a vnuků „mániček“ let šedesátých (a často si říkají, co že to vymysleli za úžasnou novinku).

(2011) *** Obchodníci s vždy dobrým nosem zavětřili a teď nabízejí zaručeně originální cizokrajné vzory z jihoamerických And (pletené ve skutečnosti tetou z Kravař) a nestydí se říkat si často o neúměrné peníze. Tyto pestré pásky však původně byly víc, než pouhou ozdobou a rozhodně se nekupovaly.

V Brazílii k Novému roku, jinde jako dárek

Bavlněný náramek si nepleteme sami pro sebe – je to totiž dar. Takže ho uděláme už s myslí na někoho konkrétního a také mu ho musíme na zápěstí vlastnoručně uvázat. Všechno je to velká magie: v té chvíli by si totiž obdarovaný měl něco přát. A náramek nosit až do chvíle, než se mu přání splní. V Brazílii patří takové tkané náramky k tradičním novoročním dárkům. Protože se na Mikuláše neobdarovávají jen děti, zkuste svému blízkému či blízké (protože tuto techniku se špetkou trpělivosti dobře zvládají i muži) takový náramek uplést a posléze i uvázat.

Co k tomu budete potřebovat

Nic moc: zavírací špendlík a hladkou nepříliš silnou vyšívací bavlnku – nejhezčí náramky jsou ze síly 3 až 5. Délka jednotlivých bavlnek je asi 90 centimetrů, ale pokud si zapamatujete jednoduché pravidlo, centimetr ani potřebovat nebudete –  stačí, když prameny budou mít trojnásobnou délku obvodu našeho zápěstí. Jejich počet je dán vzorem, který zvolíme, od pěti do dvanácti, větší množství by práci komplikovalo, podobně jako delší bavlnky. Kdo si troufne, může do vzoru zaplést i skleněné, keramické, dřevěné nebo kovové korálky.

Tkaný náramek uzlík za uzlíkem

Odměřené bavlnky v asi 10 centimetrech svážeme, uzlem provlečeme zavírací špendlík, jímž náš primitivní tkalcovský stav upevníme. Protože pracovat se dá všude, před spaním, na mejdanu nebo třeba ve vlaku, špendlík prostě zapíchnete do kalhot na koleně a už uzlíčkujete. Bez ohledu na počet bavlnek je jen jedna pracovní, druhá zůstává stále napnutá. Pracovní bavlnkou uděláme vždy dva uzlíky kolem napnuté bavlnky. Při uzlíkování se funkce pracovní a napnuté bavlnky střídá. Použít můžeme tři uzlíky – zleva doprava, zprava doleva, anebo střídavě. Smyčky na napnuté bavlnce vždy zatáhneme a uzlík posuneme nahoru.

Složitě to jen vypadá

Pro názornost uvádíme základní vzor z nití tak, jak jdou za sebou(varianta modrý náramek): tmavomodrá (N1 a N2), bleděmodrá (N3), středněmodrá (N4), bílá (N5 a N6), středněmodrá (N7)a bleděmodrá (N8). A teď uzlíkujeme zleva, a to s N1 po dvou uzlech kolem N2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8, takže po první řadě bude z N2 jednička a všechno se bude opakovat. A tak pořád dál, už se vám motá hlava? Rychle si zvyknete… Uzlíkujeme, dokud nám nezbývá asi deset centimetrů bavlnek. Obecně platí, že z těch spleteme copánek nebo dva – to podle toho, zda jsme použili lichý nebo sudý počet bavlnek – stejně jako z materiálu nad počátečním uzlem. Cůpky na zápěstí vzájemně svážeme (novoroční náramek Brazilci zavazují na tři uzlíky) a vpravdě originální vlastnoručně vyrobený mikulášský, vánoční anebo jen tak dárek je hotov.

Další pozornost pro milého člověka podobná jako tkané náramky – nebo jen pro takové to malé domácí čarování – je magická panenka (ZDE). Ušít ji je také hračka!