Horkovzdušná pistole vypadá – a v podstatě funguje – jako výkonný fén na vlasy. Děláme s ní ale jinší (a někdy i dost překvapivé) věci. Odstraňovat starou barvu z okenních rámu – no, prosím, ale upalovat na zahrádce odporné plzáky a nebo sterilizovat zeminu pro pokojové kytky? I to s ní jde. Pistole je také výkonný čistič od vosku a starých lepidel. Stejně tak s ní můžete svařovat novodurové trubky nebo podpalovat dřevěné uhlí v grilu. Práce s horkovzdušnou pistolí je prima – je to prostě šikovná věc s mnohačetným použitím.
(2012) *** Lepší horkovzdušnou pistoli koupíme v plastovém kufru spolu se sadou šikovných nástavců a výměnných trysek usměrňujících proud vzduchu. Chybět by například neměla zrcátková tryska pro svařování trubek, přitlačovací váleček k svařování fólií, špachtle a škrabky na odstraňování rozehřáté barvy a různé redukční trysky.
„Anatomie“ horkovzdušné pistole
V trysce pistole se kumuluje proud horkého vzduchu, který žene ventilátor a ohřálo topné těleso. Redukcí regulujeme množství proudícího vzduchu a teploty. Protože pistole nejsou těžké, ovládáme je jednou rukou a zatímco druhou pracujeme špachtlí, škrabkami na staré nátěry nebo třeba válečkem na svařování fólií. Vypne-li se pistole při delší práci sama, nemusí to hned znamenat, že jsme ji rozbili, protože lepší druhy jsou proti přehřátí vybaveny tepelnou pojistkou.
Opalovací nástavce a profilové škrabky
Při práce s horkovzdušnou pistolí můžeme naše možnosti a její výkon rozšířit přídavnými nástavci, které se nasazují na zúžené ústí pistole. Nástavce se liší tvarem a velikostí tak, aby co nejlépe směrovaly a rozptylovaly proud horkého vzduchu tak, jak budeme při práci potřebovat. Buď už jsou součástí sady, nebo je můžeme koupit zvlášť. Pokud budeme opalovat třeba staré členité rámy dveří či oken, měli bychom se na práci vybavit profilovými škrabkami.
Pracovní teplota
Na různé práce s pistolí potřebujeme odlišnou teplotu. Nastavíme si správný stupeň regulace a intenzitu foukání. Například pro tvarování a svařování vinylových plastů jsou aktuální následující teploty: 250 stupňů použijeme na obaly, hračky nebo lahve z měkčeného polyetylénu (PE) a na odpadní trubky, sedáky židlí, kryty přístrojů a technické tvarovky z polypropylenu (PP) jakož i na polyethylénterftaláty (PET láhve). Při teplotě 300 stupňů tváříme trubky, fitinky, stavební profily i okenní rámy z polyvinilchloridu PVC) a vany, kýbly a popelnice z tvrdého PE. 350 stupňů použijeme na autodílny, přístrojové kryty a třeba kufry z akrylonitrilbutadienstyrenu(ABS) a konečně teplotu 400 stupňů na měkké PVC, z něhož jsou například zahradní a jiné hadice nebo podlahové krytiny. U pistolí kde nejde teplotu regulovat měníme při práci její vzdálenost od materiálu.
O opalování barev a odstraňování lepidel
Opalováním nahradíme chemickou práci s „barvožroutem“, zdlouhavou a ekologicky problematickou. Při práci s většími nebo delšími předměty si musíme zajistit dostatečně dlouhý elektrický přívodní kabel – prodlužovačku. Okno, rám, či jiný předmět položíme na pracovní kozy do vhodné výšky. U oken pak v opalování postupujeme dokola po rámu a u větších ploch – třeba dveří, postupně v pruzích. Asi netřeba u oken připomínat zvýšenou opatrnost, protože při pnutí z horka by mohla skleněná okenní tabule prasknout. V proudu horkého vzduchu také může dřevo ztmavnout nebo dokonce zuhelnatět a tak, pokud máte možnost volby, vyberte raději širokou trysku a opracovávanou plochu zahřívejte rovnoměrně.
A stejně nezapomeňte větrat
Většina pistolí je konstruována tak, abychom ji, než vychladne, mohli bezpečně postavit či opřít. Horké hrdlo by se nikdy nemělo dotýkat podlahy, aby nezpůsobilo škodu nebo požár. Přesto je opalovací horkovzdušná pistole bezpečnější než Bunsenův hořák nebo klasická letlampa, nepracujeme s ní blízko hořlavých materiálů a už vůbec ji zapnutou nenecháváme bez dozoru. Zahříváním nátěrových hmot se uvolňují rozpouštědla, která jsou v nich obsažena a při opalování tak vzniká lehký, ale dost štiplavý dým. Je proto dobře si na práci najít otevřený, nebo alespoň dobře větratelný prostor.