Sedláci byli proslulí tím, že jim bylo vždycky všechno špatně. Nejde jen o ceny na trhu. Moc nebo málo jim totiž svítilo slunce, případně málo či moc pršelo. Zle bylo, když se neurodilo a ještě hůř, pokud se urodilo moc. To se prý totiž příliš vyčerpala půda. Ale opravdoví houbaři také žijí s přírodou, jenže jsou to jinší braši. Vždycinky něco najdou a když už ne, vědí, že v lese je i tak krásně. A rozhodně si nikdy nestěžují na nadúrodu.

Zato méně zapálení strávníci pokud je dobrý rok mohou, odkázaní na každodenní smaženici, začít brblat. Houby umíme zpracovat  na později tradičními způsoby jako je sušení (ZDE), nasolení či naložení do octa, přípravou houbového výtažku (ZDE), nebo u nás méně známým mléčným kvašením (ZDE), které uvítají ti, jimž je ocet protivný. A pro houby k obědu nebo večeři  stačí prohrabat neznámé recepty a nebo tvůrčím způsobem ty známé přizpůsobit. V čase hojnosti tak můžeme rozšířit počet houbových receptů třeba o moc dobrou houbovou žemlovku.

Co budeme potřebovat

Zemlbába je jazykově podivnou německo-českou složeninou (semmel – houskový a bábovka), kterou jako sladké jídlo s ovocem jíme na teplo a nebo jako moučník na studeno. Naše žemlovka na pohled vypadá stejně lákavě, po rozříznutí však nevoní skořicí, ale houbově. Také ji necukrujeme – ale o tom, až přijde čas. Na houbovou žemlovku budeme potřebovat veku, sádlo, mléko, vejce, eidam, sůl, mletý pepř a kmín, cibuli, stroužek česneku, točený salám a samozřejmě houby. Nejlépe ve směsi, takže využijeme i drobnější úlovky, které se nehodí k obalování, nehřibovité (například holubinky), odřezky noh a podobně.

Plnění žemlovky

Na sádle a cibulce osmahneme na kostky nakrájený točeňák, přidáme očištěné houby a s mletým kmínem pod pokličkou podusíme. Veku nakrájíme na krajíčky a ty namočíme v mléce s rozkvedlaným vejcem. Do sádlem vymazaného pekáče (my používáme silikonovou formu na chleba, která na dvě až tři porce stačí a nic moc se na její stěny nechytá). Vekou vyložíme dno a boky pekáčku. Do útulně vypadajícího středu dáme alespoň trochu zchladlou houbovou směs, kterou jsme před tím osolili a ochutili jak máme rádi.

Pečení a finální úprava

V mléku namočenými zbývajícími plátky veky směs zaklopíme a dalším rozšlehaným vejcem povrch potřeme. Péct dáme do vyhřáté trouby a pečeme asi půl hodiny na sto osmdesát, až dvě stě stupňů. Ale každá trouba peče po svém a tak je dobré žemlovku hlídat a vyjmout ji, když na povrchu temně zezlátne. Nyní horkou žemlovku velmi opatrně vyklopíme a posypeme strouhaným sýrem. Na talíři bude řezům slušet snítka tymiánu. Houbovou žemlovku ovšem můžeme jíst i na studeno – což je také báječné.

Vegetariánská variace na tradiční jídlo

Podobnou velmi jednoduchou krmí jsou hříbkové fleky, které připravíme jako šunkafleky – přirozeně však bez šunky. Uvařené fleky dobře promícháme s houbami podušenými na cibulce a vajíčky. Kdo se nechce vzdát šunky, uzeného nebo salámu a smíchá je s houbami, dosáhne chutného křížence, jehož však není radno předkládat vegetariánům. Do směsi můžeme zamíchat i nastrouhanou Nivu. Všechno pak navrstvíme do vymazaného a strouhankou vysypaného pekáčku. Pokud fleky budeme péct na plechu v tenčí vrstvě, bude výsledek křupavější. Dobrou chuť!