Lahodné plody, červený symbol začínajícího léta, můžeme mít i na té nejmenší zahrádce. Dokonce i na balkonu či terase. I lidé, kteří dávají přednost výhradně okrasným zahradám, někde pro jahodník kousek místečka přeci jen najdou. Jahody a jejich pěstování je možné bezmála všude. Dokonce i ve výšce až 700 metrů nad mořem.

(2011) *** Nejvhodnějším umístěním jahodníku, tedy jahodového záhonu, je ve vyšších polohách jih až jihozápad. V nižší nadmořské výšce upřednostní jahody západ. Místo by samozřejmě mělo být chráněné před vysušujícími větry. Keři nebo třeba jen rostlinnou stěnou například ze slunečnic (ta bude hezčí) či kukuřice.

Doba výsadby

Jahodník vysazujeme v srpnu až v září nebo na jaře v dubnu až květnu. Přitom každé období má svá pro a proti. Vysadíme-li sazenice jahodníku v podletí, máme jistotu, že pokud není přílišné sucho, do zimy dobře zakoření a napřesrok již sklízíme. Rostliny vysazené na jaře většinou plně plodí až následující rok. Ale protože v mezičase odnoží další sazenice a záhon zahustí,  úroda je pak o něco vyšší. Výhodou jara je i to, že rostliny zpravidla mají víc vláhy než v srpnu. Když ještě platily pranostiky, říkalo se, že v květnu nesmí pastýři hůl oschnout. Kde jsou ty časy! Podle naší zkušenosti jahody raději sázíme až koncem srpna. To už jsou odnože ze starého záhonu jahod dostatečně vyvinuté, abychom je od mateřské rostliny mohli oddělit a zasadit samostatně. Také již pominula největší vedra, během nichž by nám část rostlin mohla uhynout.

Příprava záhonu

Jahodníkový záhon ponecháváme na místě dva, maximálně tři roky. Pokud ho necháme déle, výnos natolik klesne, že nebude proč do něj další péči investovat. Nový jahodník nejvíce rodí druhým rokem, přičemž nový záhon připravíme na jiném místě. Zbavíme se tak případných viróz a škůdců. Na původní záhon se můžeme vrátit až tak po šesti letech. Děláme to tak: V červenci nový záhon zryjeme a do půdy zapravíme dobře rozležený kompost. Asi tak šest kilogramů na čtvereční metr, případně rozloženou listovku nebo rašelinový pěstební substrát.

Hnojivo

Čerstvý hnůj vhodný není. Když už toto požehnání máme, lépe, když ho necháme rozležet v kompostu. Před výsadbou s úspěchem použijeme i hnojiva typu Cereritu nebo přímo hnojivo na jahodník. Ty dávkujeme podle pokynů výrobce, víc neznamená vždycky lépe! Jahodník koření velmi mělce (15–20 cm), proto mu vyhovuje vzdušná a záhřevná půda bohatá na humus, které by nejlépe měla být neutrální až mírně kyselá. Když je půda kyselá moc nebo naopak vápenitá, jahodníku se v ní dařit nebude.

Sazenice

Jahodník vytváří šlahouny, na nichž se vznikají malé sazenice. Odebíráme je hned prvním nebo druhým rokem ze zdravých a dobře plodících rostlin. My si je v  době sklizně prozíravě označíme tyčkami). Nejsilnější sazenice bývají nejblíž k mateřské rostlině. Měly by mít alespoň tři dobře vyvinuté listy, velké srdéčko a silný krček s kořeny. Před výsadbou jim zkrátíme šlahoun na centimetr. Pokud sázíme koupené sazenice a máme takovou možnost, nejprve je pokropíme a na několik hodin uložíme do chladna. Kořeny jahodníku rozprostřeme do jamky. Kořenový krček musí být v úrovni půdy. Do řádků vzdálených 20–25 cm sázíme po asi 15 cm. Důkladně záhon zavlažíme a před prudkým sluncem chráníme zástěnou. Jahodník ovšem zaslouží pozornost i v zimě. Před holomrazy ho ochráníme chvojím.

Netkaná textilie

Pokud nejsme přátelé filozofie, že chutná jen plod zalévaný potem, nebo nás jen otravuje neustálé pletí a odstraňování šlahounů, můžeme na to jít jinak. Jahodník budeme pěstovat na záhonu zakrytém černou netkanou textilií. Její výhodou je, že propouští vodu a tedy po dešti nebo po zálivce rychle oschne a spóry plísní se nestačí rozbujet. Plody nemusíme podkládat, aby je neznečistila zemina. Odpadá taky kypření a pletí. Odnožující šlahouny odstraníme snadno, protože nemají kde zakořenit. Přesto o sazenice nepřijdeme – ty vybrané přímo na zahonu provizorně zasadíme do nějakých kelímků. Textilie většinou drží fest. Neprotrhnou se ani, když vstupujeme mezi řádky a sbíráme jahody. Protože netkanou textilii na okraji záhonu zahrneme kolem dokola zeminou, alespoň částečně jahody ochráníme před všežravými slimáky. Do textilie jakož i do obyčejné fólie sázíme tak, že nejdřív jí připravený záhon překryjeme. Do kříže vyřízneme otvory pro sazenice v uvedené vzdálenosti. A pak už jen zahrneme jahodník.

Odrůdy

Existuje velké množství odrůd jahod. V prodeji jsou mimo jiné Elsanta, Korona, Indukta, Ilona, Olivie, Pegasus, Rossi, Prima, Dita, Honeoye, Senga sengana nebo stále plodící Kalypso či česká odrůda Karmen. Každá  je zajímavá nějakou typickou vlastností, takže se o žádné odrůdě se nedá tvrdit, že je ta úplně nejlepší.

Škůdci

Všechny odrůdy jahod může nebezpečně ohrožovat roztočík jahodníkový, plíseň šedá a různé virózy. Napadnout jahody může i květopas jahodníkový nebo sviluška chmelová. I tady záleží množství práce se záhonem na naší volbě. Záleží, co jsme zasadili – některé odrůdy totiž vykazují vůči chorobám větší odolnost.