Jednoho dne to přijde   našim parketám už běžná péče nebude stačit, pokud na nich nebudou zrovna šrámy a jiné významné kazy, budou takové nijaké a ošlapané jako staré schody. Co naplat – nezbude, než je zbrousit a navoskovat nebo natřít. Broušení podlah není prací snadnou a upřímně řečeno, málokdo ji napoprvé dobře zvládne. Chce to cvik. Ale spolu to zvládneme.

Nečeká nás nic příjemného, tak to berme jako mužné rozhodnutí, z kterého není ustoupit kam. Jak prý říkali vojáci za druhé války: „Za námi Moskva.“ A bylo jasné, že musíme „přes spáleniště, přes krvavé řeky“ (jak velí píseň) jít až do Berlína. Čili – do čeho jsme se pustili, musíme do konce dotáhnout, i když  budeme pokryti jemným prachem, a to i v případě, že je bruska vybavena zařízením a pytlem k zachycení odpadu. Stojí zato místnost, kde budeme brousit, vyklidit jako by měl přijít exekutor nebo jsme se chystali na malování: sundáme i záclony, závěsy, obrazy a tak dále. Nebo všechno zakryjeme fóliemi. Jinak totiž bude následný úklid náročnější než vlastní broušení.

Příprava podlahy

• Podlahu, kterou budeme brousit, musíme připravit, abychom brusný pás neoddělali dříve, než dobrousíme. V každém případě z ní vytáhneme všechny kovové části, jako hřebíčky a sponky, které třeba upevňovaly koberec. Vyčnívající hlavičky hřebíků, kterými jsou například přibita prkna k trámům podlahy, zatlučeme pod jejich povrch.
•  Všechny otvory po hřebících a praskliny vyplníme tmelem na dřevo vhodného barevného odstínu a než začneme brousit, necháme tmel zatuhnout.
• Je-li některý díl podlahy (parketa nebo prkno) poškozen příliš, zkusíme ho vyjmout a otočit na rub.

Bruska na parkety

Brusku na parkety pravděpodobně nevlastníme, ale není problém si ji opatřit v půjčovně nářadí. A když už jsme v tom vypůjčování: budeme potřebovat i malou vibrační brusku na dobroušení v rozích. Víkendové taxy bývají výhodnější. Nejlepší by ovšem bylo zbrousit během víkendu podlahy v celém bytě, protože půjčování těžkého stroje se na malé plochy nevyplatí. Určitě neprohloupíme, když si na práci opatříme kromě ochranných brýlí i sluchátka, která tlumí zvuk. A dobře uděláme, pokud použijeme i nějaký respirátor s dobrým filtrem, protože vdechování prachu opravdu příjemné není – o tom, že ani zdravé, mluvit asi netřeba.

Broušení

1. Nevýhodou brousících strojů je, že jsou těžké, hlučné a práce s nimi dlouho trvá – dokonalé přebroušení podlahy středně velké místnosti nám zabere i několik hodin.
2. Při práci otevřeme okna jen v případě bezvětří. Fouká-li vítr, děláme si přestávky na větrání.
3. Pozor! Před spuštěním nebo zastavením brusky vždy stiskneme páčku zdvihu brusného bubnu z povrchu prken. Pokud na to zapomeneme,  buben brusky, který je v kontaktu s podlahou před dosažením pracovní rychlosti nebo při vypnutí elektromotoru, podlahu nejspíš škaredě poškrábe.
4. Během práce často vyprazdňujeme sběrný pytel, protože horký prach ze dřeva a starého laku hrozí samovznícením.
5. Velkou bruskou na podlahy se až do rohů místnosti nedostaneme, proto použijeme zmíněnou delta brusku s trojúhelníkovou brusnou deskou. Starý lak z prken v těžko dostupných místech můžeme ovšem oškrábnout i širokým dlátem nebo škrabkou, což je práce pro vraha.

Odstranění brusného prachu

Prach, který vznikl při broušení, je takřka nezničitelný a dlouho víří ve vzduchu. Než začneme podlahu lakovat, musíme ho důkladně odstranit. Nejdříve ho pečlivě zameteme, pak vyluxujeme a nakonec vytřeme čistým hadrem, který nepouští vlákna, nejlépe namočeným v ředidle. O tom, jak následně podlahu natřít, nalakovat nebo třeba navoskovat píšeme ZDE.