Tahle škola je příjemná, a protože tu nikdo nikoho nezkouší, tak honem ještě jednou do školy! Už jsme o tom červeném domě v polské vesnici Harsz nad Mazurskými jezery, kde na střeše bydlí čápi, psali. O tom, že tahle stará škola není vůbec obyčejná, svědčí nejen to, že se píše s velkým „S“ , ale i to, že nejživěji je zde o prázdninách… nicméně navštívit ji můžete celoročně. Koho čas nebo povinnosti netlačí, určitě by tady rád zůstal poškolákem!   

Pruské ministerstvo osvěty vydalo pro stavbu škol směrnice s přísnými normativy a zřejmě připravilo i několik typových projektů, jak mají tyto školy zevnitř i zvenčí vypadat (podobně jako rakousko-uherský stát u nás reguloval podobu nádražních budov).

Stara szkola v Harszi

Protože zvlněnou krajinu, které jsme již složili poklonu ZDE, si oblíbili pro válečné hry maršálové, nemilosrdný čas stavebních svědků minulosti mnoho neponechal, a tak i cihlová Stará škola patří k objektům památkově chráněným. Při její přeměně v pension to byl jeden z limitujících faktorů, na němž však paradoxně dům jen získal. Zmizely různé přístavky a dům „nezdobí” ani výstřelky soudobého turistického průmyslu: působí tradičně, solidně a přitom přívětivě – a takový ve skutečnosti i je.

Od školních škamen k modernímu bydlení

Návštěva Staré škole v Harszu pro čtenáře Našich hobby může být v lecčems i inspirativní. Ukazuje totiž, jakým způsobem lze prostor, jehož původní určení bylo odlišné, proměnit v obytný dům. V daném případě dokonce živnost. Prostě dům nabízející na velmi solidní úrovni víc, než jen ubytovací možnosti. Určitě není náhodou, že se v soutěži o nejlepší agroturistické zařízení v tomto atraktivním regionu Stará škola každoročně opakovaně umisťuje na předních místech. Z řady velkých tříd v přízemí a prvním patře zůstala zachovaná vlastně jen jedna, z níž vznikla jídelna s krbem, ostatní se změnily v jednotlivé individuálně zařízené hostinské pokoje s příslušenstvím. Zde se zajímavě snoubí skříně tradičního selského nábytku se soudobým zařízením z tradičních materiálů. Originální obytné prostory vznikly také na dříve neužívané půdě, kde je i místo pro internet a klubovní posezení.

Harsz je dobrý na nervy

Školní budova svědčí o tom, že Harsz nebyl zanedbatelnou vesnicí. Kromě kostela měl všechno, co ke vsi, žijící částečně ze zemědělství, částečně z lesa a z rybolovu, ale také z průmyslu, který představovala nedaleká cihelna, patří. Navíc ves stála na dlážděné (!) cestě k nedalekému Sztynortskému zámku – perle mezi jezery. Čas odnesl slávu šlechtického sídla, velká mazurská selská hospodářství, cihelnu i místní hřbitov, takže ospalou ves probouzí dnes agroturistika. Nicméně proti nedalekým městským střediskům typu popsaného Wegorzewa (doporučujeme zdejší skansen) a Giźycka. Mimo jiné má rozhlednu na bývalém vodojemu s báječným výhledem na jezera.) zůstává v Harszy stále ještě konejšivý klid.

Kde na střeše bydlí čápi žijí i múzy

Dům přirozeně nese pečeť toho, kdo jím vládne. A tohle  znamení je přátelské, radostné a tvůrčí. Konají se zde mimo sezonu výtvarnické plenéry. V bývalé hospodářské budově je galerie s uměleckými díly převážně inspirovanými neopakovatelnou mazurskou krajinou a tradicemi. Hosty a jejich zvířata bere Stará škola tak trochu jako kamarády.  Poláci i zahraniční návštěvníci se do Staré školy vracejí tedy nejen proto, že tu mimořádně dobře vaří. A ještě informace pro české návštěvníky, kteří nevládnou cizími jazyky a ke komolení polštiny jsou ostýchaví: nemusejí se bát, že se nedomluví, protože domácí – paní Anna, polskou řečí nechala promluvit i hrdiny řady českých filmů a Večerníčků.