Šťasten, kdo procházel vřesovištěm bzučícím včelami a nechával se obdarovat i jeho nezaměnitelnou barvou a vůněmi! Od srpna do října kdy kvete vřes obecný i tam, kde by nic kloudného nevyrostlo, na kyselé rašelině, chudé lesní půdě a nebo v suchých jalových písčinách, zem najednou zfialoví. Je to ale jiný barevný tón, než jaký nabízejí kvetoucí levandulová pole – štrejchnutý tak trochu dorůžova. Keřík spíš nižší než půlmetrový vytváří na táhlých úbočích zapojené porosty. V takových vřesovištích, jak víme ze světové literatury, se ukrývají uprchlí trestanci a za fialových večerů hemží se to tam i strašidly.

(2012) *** Vřes kvete v hroznech a ačkoliv jeho botanické jméno je latinské, původ pojmenování Calluna vulgaris tkví ve starořečtině. Tam keříku říkali kalluntron, což býval smetáček z metlatých větví vřesu používaný k čištění. Nevíme co pravda jakou proslulost získala řecká košťata a na čem létaly antické čarodějky, ale temný řecký vřesový med s nakládanými ořechy je znamenitý. Může také být součástí sezamové chalvy, kterou ortodoxní Řekové vnímají jako postní potravu a my coby pamlsek lahodný, leč vysoce kalorický a tahající plomby ze zubů. Nezaměnitelná vůně vřesových silic našla cestu i do kosmetiky a parfémů. Tentokrát se projdeme po zemi flekaté vřesovišti a chválit keřík budeme hlavně proto, jak léčí tělo a duši.

Jak se vám čůrá?

Přímá otázka na delikátní problém rozhodně však ze zdravotních důvodů nikoliv nicotný – a právě vřes je při snížené funkci ledvin výborným lékem podporujícím vylučování kyseliny močové z těla. Účinkuje totiž i když se už kyselina ukládá v kloubech a tak ji velebí revmatici i podagristé. Vřes krystalky této kyseliny rozpouští stejně jako některé syntetické preparáty, ale mnohem šetrněji! Čaj má vůbec pro dezinfekční účinky na močové cesty blahodárný dopad i při problémech s prostatou, močovým měchýřem, zánětech ledvin či ledvinových pánviček a rozpouští močové kameny. Kdo si užil své s šíleným řezáním, když „to“ prostě kvůli zánětu ne a nešlo, úlevu ocení. Vřes je prostě močopudný a také potopudný, takže vydatně zlepšuje proplachování těla, což zase pomáhá nejen celkové detoxikaci organismu, ale i lidem, jimž po tělesné námaze prostě otékají nohy. Pro množství tříslovin, které vřesovému odvaru dávaly svíravé účinky, sloužil od nepaměti k vymývání ran.

A ještě něco na dobrou noc

Recepty na to, jak ten čaj připravit, jsme vypsali ZDE. Podobně jakož i to, kdy užitečnou drogu sbírat a jak ji sušit. Vřesové hořčiny vylučují žaludeční šťávy, třísloviny působí adstringentně, takže pomáhá proti řidší stolici a vředové chorobě. Flavonoidy a minerální látky podporují močopudnost, arbutin dezinfikuje a v květech jsou zřejmě i nějaké antibiotické látky – pravda je taková, že to, jak dobře funguje lidé vědí dávno, ale proč stále ne tak docela. Neopravuje jen tělo, ale i duši, protože když se dobře vyspíme, svět vypadá hned líp a vřes zlepšuje spaní, čili působí jako sedativum (a také má mírné narkotické účinky). Čaj prý někomu zmírňuje i bolest hlavy. Takže si před spaním místo pohádek z mechu a kapradí čtěte ty z vřesu a kapradí a ušijte si i malý polštářek s odrhnutým sušeným voňavým vřesovým květem…

Vřesová inspirace v kuchyni

Při sběru vřesu ať už k využití v léčitelských praktikách, pro účely dekorační nebo v kuchyni ovšem respektujme, že někde tento keřík tvoří rozsáhlé porosty a společenství s osobitou živočišnou skladbou. Taková vřesoviště je třeba úpěnlivě chránit. Velká nebezpečí pro ně představují požáry, protože suchým vřesem letící plamen lze jen těžko zastavit. Protože o vřesu v zelené apatyce i způsobu přípravy léčivého nečaje jsme už psali tam, co výše řečeno, tentokrát se podíváme na vřes v kuchyni. Již zmíněný tmavý med ovšem není specialitou jen Řecka, ale patří přímo k národním pokladům Irska a irské kuchyně. Ovšem v případě kuřete na vřesu je samozřejmě celkem jedno, jaký med použijeme.

Vřesové víno

U výroby do značné míry medicinálního vřesového vína se bez čerstvých kvetoucích větviček neobejdeme. Na čtyři litry vody jich budeme potřebovat asi kilo – což už je pořádná otýpka. Vaříme, dokud vřes odvar silně nezabarví. Scedíme. Po vychladnutí přidáme čtyři hrnky nerafinovaného cukru, čtvrt lžičku mletého nového koření, čtvrt lžičky strouhaného muškátového oříšku a půl hrnku citronové šťávy. Dobře rozmícháme a v soudku necháme kvasit šest měsíců.

Ten půlrok čekání je prý nutný,  soudek ne. Použít můžeme i okurkovou láhev s kvasnou zátkou, nádobu ale umístíme  někde ve tmě. porušujeme vlastní pravidlo.  Na rozdíl od jiných receptů a návodů publikovaných v NH nemáme tento vyzkoušený. Ovšem vzhledem k tomu že víme, jak chutnají jiné „pitné formy vřesu“, za pokus to bude asi stát. Staří Galové prostě věděli, co si dávat aby byli zdraví, silní a krásní. Vždyť  i vřesová medovina je dobrá a skotská sladová Highland whisky s vřesem přímo výborná. S přídavkem vřesu se prokazatelně již dva tisíce let vaří a radostně pije  i svrchně kvašené jantarově zbarvené pivo s výrazně bylinnou chutí a na jazyku i patře suchým dozníváním.