Podle severských ság byl muž stvořen z jasanu a z jilmu žena. Ve starověku byl tento strom symbolem smrti, podle Keltů jsou lidé ze znamení jilmu rozvážní a předvídaví, tvrdošíjní v hledání vlastních cest, ale též dost nadutí. Jilm plní úlohu strážce domu a hospodářství i brány mezi světem lidí a světem andělů. Mezi jeho kořeny (jilm je zván elfím stromem) se vchází do pohádky. Není divu, že úloha, kterou v našich zemích plní majestátní dub, v Anglii často patří jilmu: obědvají pod ním válečníci, sepisují se smlouvy, strom skrývá prchající královny a poskytuje stín vladařům.

(2011) *** Pod jménem čínský jilm najdeme velmi podobné dřeviny původem ze subtropické Asie. Tam tento krásný stálezelený strom dorůstá do dvaceti metrů. Dobře se ale uplatňuje i jako bonsai. Má malé, tuhé, oválné, tmavě zelené střídavě rostoucí listy a kmen zpravidla tmavě šedý, ve stáří strupovitý.

Různé jilmy z velké Číny

Čínský jilm je velmi vděčnou bonsajovou  rostlinou. Roste totiž relativně rychle a není přehnaně citlivý ani na začátečnické chyby. Potřebuje hodně světla (ale ne zrovna polední slunce), pozor – i v zimě – jinak ztrácí listy. Letnění je užitečné: silný vítr a lijáky umožní, aby se jilmu vyvinulo odolné listoví. Přes zimu by ale měl jilm růst co nejméně. Na zimu bychom bonsaj měli zakopat do záhonů a přikrýt listím a kůrou, nebo přenést do skleníků. Podobná opatření, ne však v tak velkém měřítku, musíme učinit i u pokojových bonsají a nabídnout jim teplotu kolem deseti stupňů. Zájemci o pěstování čínského jilmu by měli vědět je, odkud jsou jejich sazenice dovezeny, což jim ale většinou nikdo důvěryhodně neřekne. Jde o zeměpisné pásmo: Čína je velká a rostliny z jihu a z Tajwanu vyžadují něco jiného, než jilmy z hor na severu. Těm prvním se bude dařit i v pokoji,  ty druhé  můžeme pěstovat venku. Přes léto původ stromků poznáme  nesnadno, pomůže teprve  podzim: u venkovních jilmů se všechny listy zbarví do červenohněda a opadají, u pokojových může část zežloutnout. Nicméně na koncích větviček stále budou patrné zelené přírůstky.

Tvarování této bonsaje

• Tvarování – Co dělá z dřeviny bonsaj je přede vším neskutečná trpělivost. Z praktických činností to je tvarování – tedy drátování, střih a také přesazování. Drátovat můžeme celoročně. Protože má hladkou kůru, musíme být opatrní, abychom jizvami stromek trvale nepoznamenali. Drát zpravidla použijeme, pokud měníme tvar starší rostliny a nebo s tvarováním u mladé rostliny začínáme, tedy s větvemi do síly tužky, ne víc.
• Řez – Jilm roste bujně a díky střídavě rostoucím listům často vystačíme s cíleným řezem. Řezat můžeme i do starého dřeva, jilm rychle znovu obrazí. Mladší stromky prořezáváme od délky výhonů deset centimetrů. Vyzrálé bonsaje prořezáváme dřív, větve v koruně zkracujeme na jeden až pět listů. Silnější větve si necháme na období od dubna až července, kdy je jilm zpravidla v nejlepší kondici.
• Zálivka – Zaléváme silně jednou za čtrnáct dní a necháme vyschnout, ne však docela. Má rád, pokud ji občas orosíme. V zimě zaléváme málo. Podobně je to s výživou: v létě hnojíme po dvou týdnech, v zimě  jednou za měsíc a vodu snese i z kohoutku. Čínský jilm zásadně přesazujeme pouze na jaře jednou za dva roky, a při té příležitosti zkrátíme i kořenový systém. Používat můžeme substrát pro bonsaje, směs zeminy pro pokojové rostliny a štěrku v poměru 2:1. Nezapomeneme na drenáž. Nejlepší je ale asi použít akadamu.

Akadama nemá nic společného s akademií

Japonsky to prý znamená „červená půda“ a akadama taková skutečně je. Jedná se o jílový granulát, který se v přírodě nachází v půdním profilu mezi vrchní vrstvou humusu a vrstvou písku. Reakce granulí je lehce kyselá až zásaditá. Pro bonsaje se zpravidla nemíchá a nebo jen v poměru osm ku dvěma s hrubším pískem, takže prakticky vůbec nezadržuje vláhu. Co by u normálně pěstovaných květin bylo smrtící, je pro bonsaje výhodou: substrát je naprosto propustný, takže v něm nedochází k zahnívání kořenů, takže není nutná ani štěrková drenáž. Substrát je schopný vázat na sebe výživné látky a ty postupně rostlině předávat. A jeho drobtovitá struktura umožňuje kořenům dýchat. Akadama je asi to nejlepší, co se k pěstování bonsají, a nejen čínského jilmu, může použít, je ovšem drahá.