Rýma z nachlazení tady byla snad od stvoření světa.  A co teprve když útočí chřipka. To jí nás zdolat rýma pomůže! Své o nachlazení věděli už pravěcí Egypťané. Svědčí o tom údaje v nejstarším lékařském spise, jaký známe. Ebersův papyrus je přes dvacet metrů dlouhý. Píše se v něm o vnitřním lékařství, chirurgii, těhotenství, zubařině, léčivých jílech, bylinkách, amuletech i magických formulích zaklínačů. Jakož i o našem nachlazení. Protože některé části papyru jsou opisem lékařských prací vzniklých před rokem 3400 před našim letopočtem, je to rozhodně nejstarší písemný doklad lékařských snah, který známe. Na sedm set léků přináší osm set receptů. Ovšem ne všechno na papyru umíme správně přečíst – některé hieroglyfy jsou zřejmě názvy předpisů a léčebných postupů o nichž dnes už nic, ale vůbec nic nevíme.

(2012) *** Georg Moritz Ebers psal romány odehrávající se ve starověkém Egyptě a velmi se o zdejší památky zajímal. Roku 1873 koupil v Luxoru – Thébách od dobrodruha Američana Edwina Smitha (toho zásoboval vykradač hrobů Mustafa Agha) svitek, jehož prodej obchodník s památkami zrovna inzeroval. Krásný černočerveně napsaný papyrus byl v překvapivě dobrém stavu, protože byl prý původně „zafačován“ mezi nohama jakési mumie. Dnes je součástí univerzitních sbírek v Lipsku.

Nachlazení

Statisticky nějakou jeho formou projdeme asi třikrát (děti šestkrát) ročně. Lékaři ho znají jako nasofaryngitidu či rinofaryngitidu. Vedle rýmy patří k tomuto snadno šiřitelnému onemocnění horních cest dýchacích kašel, škrábání v krku a někdy i horečka. Trvá zpravidla něco přes týden. To, co nás trápí, je vlastně obranná reakce organismu na viry, které nás napadly. Nachlazení může způsobit více než dvě stě různých virů. Bránit se před nákazou sice můžeme mytím rukou a vyhýbáním se chrchlajícím a smrkajícím lidem, ovšem v prostředí vydrží viry poměrně dlouho.

Máte problém?

Ano. Pokud málo spíte a špatně jíte. Imunitní reakce v takovém případě nefunguje. Očkovat proti nachlazení (ne proti chřipce!) je také k ničemu, protože ho způsobuje nesmírné množství stále se měnících virů. Často doporučované „céčko“ riziko nachlazení nesnižuje, ale v lepším případě zřejmě zkracuje dobu léčby (víc o tomto vitamínu najdete ZDE). Rozhodně víc odpočívejte, hodně pijte a v počáteční fázi nemoci louskejte dýňová semínka kvůli zinku. Hlavně nechoďte za svým doktorem škemrat o antibiotika – pokud nemá procenta za doplatek z prodeje od apatykáře, stejně vás vyhodí, protože antibiotika na virové infekce vůbec nezabírají. Nachlazení prostě vyležte, protože v této době můžete nejsnáze chytit chřipku – a to by už mohlo být závažnější.

Chřipka

Když jsme nachlazením oslabeni a útočí chřipka, jsme lahůdková kořist. Snadno nás skolí. Prskne na nás někdo v krámu, v autobuse nebo v hospodě a mikroskopická sprcha slin nesoucí zákeřný virus zasáhne náš nos. Dýchací systém už nákazu rozvede dál po těle. Únava má váhu olova, bolí nás hlava a v krku, kýcháme, kašleme, pálí nás oči a kosti máme jakoby nám je někdo zpřerážel. S horečkou ruku v ruce může jít i zimnice. Ale pozor, rýma o níž jsme mluvili při nachlazení, do klinického obrazu chřipky nepatří!

Útočí chřipka a je to zabiják!

Zatímco z nachlazení se, pokud nepřijdou komplikace, vylížeme celkem rychle, různé kmeny chřipky mají na světovém účtu plné hřbitovy: ruská chřipka ze sklonku devatenáctého století přinesla asi milion obětí, španělská z konce první světové války čtyřicet až padesát milionů. Asijská chřipka z let 1957/8 asi půl druhého milionu a Hongkongská chřipka (1968) zřejmě milion. Epidemie střídá epidemii, už nám povyk kolem nich splývá. Dokonce je chřipka ptačí či prasečí, Že po čase přijde další vlna nových kmenů je neodvratné.

U každého jinak

Jak se dokážeme s chřipkou vypořádat záleží na věku, kondici, dalších nemocech a také na tom, který typ chřipkového viru si na nás sedl. Viry A, které napadají savce a ptáky, nesou nejtěžší průběh a stojí za většinou epidemií a pandemií. Infekce typem B fungující výlučně na lidi mívá lehčí průběh..  C (vir společný jen lidem a prasatům) většinou u dospělých ani nemoc nezpůsobí a děti ji jen zlehka odkašlou a odsmrkají.

Držte se své sklenice!

Pijte jen ze svého půllitru. Žádné ochutnávání! Tak možná chřipce uniknete. A také si nepůjčujte od nikoho mobil. Nelíbejte se a ani podání ruky není bezpečné, Japonci zřejmě dobře vědí, proč se zdraví klaněním. Ti také nosí roušku jak jen někdo kejchne. Ovšemže , můžeme se tomu smát, ale ono to celkem funguje. Pro ně je zase nepochopitelné – ale fůj, když smrkáme do kapesníku a ten pak strčíme do kapsy. A vyhýbejte se místnostem s moc suchým vzduchem, protože onemocnění horních cest dýchacích často začíná oslabením sliznic právě působením suchého vzduchu – jak jeho vlhkost klesne pod čtyřicet procent, může být zle.

Nastupuje rychle

Když útočí chřipka, je rychlá. Inkubační doba kolem dvaceti hodin možná překvapí. Skolit nás může rychle horečkou až čtyřicítkou. Zhusta její nástup provázejí bolesti hlavy, třesavka a světloplachost, šíje někdy jakoby tuhla a jindy zase bolí klouby. Projevy jsou různé, i v tom je zákeřná. Někdo zvrací a jiného přepadne průjem, dalšího zácpa. Do dvou dnů přijde suchý dráždivý kašel, který se postupně promění v chrchlání hlenu – někdy má člověk pocit, že ho to na kousky roztrhá. Může to trvat, pokud se nepřidají komplikace jež mohou být i osudové, kolem deseti dnů. Pozor: slabost nás ochromuje i měsíc po vyléčení.

Číňani to vidí jinak

Jak dopředu náš organismus obrnit přírodními prostředky jsme už psali: z citronu a stomocného česneku jsme si připravili elixír i proslavenou špiritusovou tinkturu (ZDE). Využili jsme i štiplavý a velmi účinný zázvor (ZDE). Pokud se od lékařské praxe vyznavačů posvátného skarabea z Egypta dostaneme ke zkušenostem tradiční čínské medicíny, asi nás leccos překvapí. Z prevence proti nachlazení a chřipce například v zimním období Číňané vyloučili jakékoliv syrové ovoce a dokonce i citrony, neboť prý organismus ochlazují. Horují pro mírně kořeněné teplé snídaně a ani obyčejný zázvorový čaj je neuspokojuje. Doporučují chodit spát před jedenáctou, předtím si prohřát chodidla v horké vodě s nastrouhaným zázvorem a celý den pít následující pekelný nápoj.

Zázvorový životabudič filozofa Lao-c´

Pět minut pomalu vař v půldruhém litru vody špalík zázvoru (maximálně však deset deka) nakrájený na plátky. S ním šest kuliček pepře a kousek skořicové kůry. Sceď přes pláténko. Kdo je mlsný, nápoj trochu oslaď hnědým cukrem či medem!