Myslet si že řečený způsob pěšího pohybu má něco společného s nordickou rasou, by bylo zpozdilé: tato sportovní disciplina se správně nazývá severskou čili hůlkovou chůzí. Přitom jdete víceméně obyčejně, snad jen svižnějším tempem, ale víc zapojujete paže. Máte totiž speciální hůlky. Díky chození si lépe udržujete kondici a dokonce můžete zhubnout – z obyčejného přesunu odněkud někam vlastní silou se stane prokazatelně účinná forma pohybu. Při nordic walkingu spálíte až o čtyřicet procent více kalorií než při běžné chůzi.

Severští chodci k nám dorazili z Finska. Zde se tato letní pohybová aktivita běžkařů rychle změnila v lidový sport a zaplavila celou Skandinávii, překročila Balt a dnes se s chvátajícími pocestnými s tyčkami lze setkat prakticky v celé Evropě.

Pojďme se hýbat

Pohyb chodců s hůlkami po rozkvetlé louce byl zpočátku poněkud neskutečný, ale dnes už překvapí málokoho, protože nordick walking má pro velké rozšíření řadu předpokladů. Především je možné provozovat ho celoročně, kdekoliv a v jakémkoliv věku. A to čistě rekreačně, jako účinnou kondiční pohybovou aktivitu a nebo – v případě výkonnostních běžců na lyžích nebo biatlonistů – v létě jako tréning. Nároky na vybavení jsou přitom minimální. Kdo má krokoměr, zjistí, že plánovaný objem chůze naplní s hůlkami mnohem rychleji a snáz.

Co říkají doktoři

Při severské chůzi se vám sice zrychlí tepová frekvence, ale rychle se ustálí na hodnotách, které můžete vnímat dlouhodobě jako příjemné, přičemž spotřeba energie organismem výrazně stoupne. Zapojeno nějakým způsobem je šest set svalů – tedy bezmála všechny, co v těle máme. Běžnou chůzí spálíme do 1000 kilojoulů za hodinu, při té hůlkové až 1300 kilojoulů. Upevňují se nejen bederní svaly, ale i zádové, krční a ramenní. Zlepšuje se správné držení těla, srdeční činnost a krevní oběh. Po poradě s lékařem se severská chůze doporučuje jako pohybová aktivita v těhotenství. Zvláště vhodná je pro lidi bojující s diabetem. I po mozkové příhodě, kdy mívá pacient potíže se zhoršenou rovnováhou, se podařilo tento problém upravit po třech měsících. Už při dvou procházkách týdně alespoň hodinových během dvou měsíců získáte lepší pocit, pásek utáhnete jistě o dírku a fyzicky na tom celkově budete prokazatelně lépe.

Jogging versus walking…

…čili běh proti chůzi aneb v čem jsou pozitiva hůlkové chůze? Obecně řečeno (a netýká se to jen Čechů) jsme zbytečně tlustí. Civilizace nám uspořila spoustu pohybu, který byl do značné míry pro přežití nezbytný, přičemž velikost našich žaludků se nezmenšila. Jídlo je výživnější a výrazně víc energie přijímáme, než většina z nás vydá. A tak i kila přibývají. Lidé s nadváhou ovšem dřív nebo později postihují civilizační nemoci, mimo jiné hypertenze, cukrovka a také postižení kloubů. A koho bolí klouby, ten se do běhu zrovna nepohrne, nemluvě o tom, že by si běháním mohl dokonce ublížit. Nordic walking ovšem nevadí a ani nebolí – dík hůlkám namáháme svaly celého těla a klouby dolních končetin odlehčujeme. Zároveň hůlky brání uklouznutí, podvrtnutí a pádu.

Co potřebujeme

Rozumnou obuv, sportovní oděv a hůlky. Rozhodně bychom hole na nordic walking neměli zaměnit za trekking hole pro horskou turistiku, které jsou těžší a silnější. Naše hole jsou z odolných a lehkých slitin nebo z karbonu, respektive z dlouhých uhlíkových vláken kombinovaných s epoxidovou pryskyřicí. Kdo tuto pohybovou aktivitu bude pěstovat jen příležitostně, vystačí s holemi teleskopickými, které se vejdou „do kabelky“ a každý člen rodiny si je nastaví na délku odpovídající jeho vzrůstu. Ale pozor – když se u levnějších výrobků utahovací patent při silovém zapojení horních končetin a odpichu povoluje a hůl se nám pomalu zasouvá, tělo se vykřiví a to je špatně. Kdo chce chodit pravidelně, spíš by si tedy měl pořídit hole jednodílné s poutkem podle velikosti dlaně. Hole by také měly mít hrot, na který lze ve městě na dlažbě či asfaltu nasadit gumovou botičku.

Něco málo o správné délce holí

Kdo si libuje v číslech, vypočte správnou délku holí tak, že svou tělesnou výšku násobí konstantou 0,68. Kdo ale nenalezl v matematice zalíbení, prostě si hůlky vyzkouší. Dvoumetrovým kolohnátům jsou určeny sto pětatřiceti centimetrové a následně ubíráme na deset centimetrů délky člověka pět centimetrů délky holí: tedy pro vzrůst 190 cm volíme hole 130 cm, a alternativně poměr 180/125, 170/120 a tak dále. Nejlepší je ovšem hole pro nordic walking samozřejmě vyzkoušet, protože nám prostě různě narostly paže a správně opřená hůlka by měla s rukou volně spuštěnou podle těla a ohnutou v lokti měla tvořit pravý úhel.