Rozebrat většinu věcí není zpravidla tak složité, nicméně provést to způsobem, aby se daly složit zpátky může být nad naše síly, pokud nepracujeme logicky, pečlivě a se smyslem pro pořádek. Logika je v posloupnosti jednotlivých úkonů při rozebírání a opětovném skládání. Pečlivost v tom, že jednotlivé díly pokud možno nepoškodíme a případné repliky provedeme přesně. Smysl pro pořádek se pozná z toho, že stále něco nehledáme a počet zbývajících součástek po opravě bude rovný nule. A nedopadneme jako ten koumes, co po znovusestavení budíku měl koleček na dva, leč nešel ani jeden. V tomto ohledu nás i méně komplikovaný nábytek či jeho součásti – třeba opravy zásuvky (šuple) – mohou škaredě překvapit.
Dobrá hračka do auta
Hodné děti, které sedí tiše v autě a soustředěně sledují krajinu, případně vyhodnocují stav vozovky, přizpůsobení rychlosti povrchu a provoz motorových vozidel dalších účastníků silničního provozu, víceméně neexistují. Nehemží se a nevykřikují, jen pokud jsou nemocné, anebo spí. Není ani příliš divu, protože při delších přesunech či na notoricky známé cestě se prostě otravují. Tak jim něco ušijeme. Hračku, která je zabaví a která neublíží ani řidiči, pokud se jí dítě rozhodnou mlátit ho do hlavy.
Chléb náš vezdejší (3): Pecen už se kutálí
Bylo zvláštní přirovnání, které použil smuteční řečník, když o člověku, jenž nás opustil řekl: „Byl dobrý jako chleba“. V první chvíli to zaznělo skoro neuctivě, všedně a nezajímavě. Ale jaká v tom prostém a zároveň neobyčejném slově byla vůně a chuť. Správný chléb vlastně vnímáme všemi smysly. Slyšíte, jak správný pecen zvoní při poklepu kotníčky prstů?
Chléb náš vezdejší (2): Tajemství je v kvásku
Bůh prý vdechl žití hlíně a byl tu člověk, který chtěl jíst. Proto dal člověk život těstu – totiž přidal k němu čilý kvásek, a byl tu chleba. V těch dobách našich prababiček (a my to můžeme dělat taky tak) byl v kvásku chleba věčný. Vždycky při pečení se totiž kus těsta nechal, aby se stal zárodkem dalších bochníků.
Bonsaje – tvarování
Nejdůležitější zásadou při formování scenérie miniaturní krajiny bonsají je držet se co nejvíce přírody. Bonsaje přitahují pozornost zajímavým kmenem a rozmístěním větví. Dále dokonale rozloženými kořeny, barvou kůry a hustou korunou s malými lístky. Někdy dokonce květy či plody. Tvar bonsaje by měl ladit s velikostí pěstební misky, s níž by měl být též výškou i plochou v rovnováze. Pro rozložitější stromky vybereme jednoduché, těžší misky. Pro spíš štíhlé typy jsou vhodnější křehčí nádoby.
Chléb náš vezdejší (1): Chvála pekařského cechu
Někdy to vypadá, jakoby se hodinové rafije otáčely nazpátek a my couvali v čase. Například takový pekařský obor se od očouzených placek pečených na kamenech přes pecny z jednoduchých vesnických pecí dostal až k průmyslovým šiškám z pekárenských továren. O unifikované chutě ale moc nestojíme. Continue reading
Práce na zahradě – LEDEN
V této části roku se na zahradě rozhodně nepředřeme. Spíš tak dokončujeme, co jsme dosud nestihli, to znamená, že uklízíme a opravujeme podle potřeby nářadí, ploty, zahradní stavby … Pokud bylo počasí štědré na těžký mokrý sníh a ohýbá větve, setřeseme ho. Období je příhodné i pro řez některých stromů a ke kácení těch přestárlých. Pokud je venku, že by psa nevyhnal, můžeme si pěkně v teplíčku plánovat, kam co letos zasejeme nebo zasadíme, případně co hezkého si na zahradě postavíme a vybudujeme.
Continue reading
Aloe vera – zázračná rostlina
Aloe vera je poměrně nenáročná pokojová rostlina, jejíž léčebné účinky bývají považovány přímo za zázračné. Je známá odedávna, začátkem našeho letopočtu již byla používána jak k léčení ran, tak i k balzamování. V Egyptě ji považovali za lék zajišťující nesmrtelnost. Je pravda, že šťáva Aloe vera obsahuje řadu minerálů, vitamínů, enzymů, biostimulátorů a dalších zdraví i kráse prospěšných látek. Droga je také součástí známých švédských kapek.
Continue readingKdyž sprcha zlobí
Sprcha je vynález prastarý a ve své jednoduchosti geniální. Na jeho podstatě nemění nic přelomové technologie, i když se jimi sprchy stále vylepšují. Je praktické a pohodlné pouhým pootočením sprchové hlavy měnit sílu a způsob proudu vody, kterou se oplachujeme anebo masírujeme. A jako sprchy jedenadvacátého století jsou označovány sprchy vybavené LED osvětlením, které podle teploty vody mění barvu, takže ve sprše zažíváte hotový karneval a ještě máte jistotu, že si třeba při mytí vlasů neuvaříte mozek, protože i blb ví, že červená znamená nebezpečí.
Pitelný zázvor na několik způsobů
V řadě oblastí jsme si ke své škodě zvykli, že význam slov může být jiný, než býval. V politice třeba přímo opačný. Ve vztazích dvouznačný. Oblast reklamy tvoří kapitolu samu pro sebe a také v kuchyni se nemusí pojmenování označující to, co chceme pozřít, krýt s tím, co opravdu jíme. A co s tím má zázvor? Když už jakékoliv šťávě říkáme limonáda, nálevu z kopřivy čaj a z bezinek děláme šampaňské, proč bychom tradičnímu nápoji ze zázvoru nemohli říkat zázvorové pivo? V Anglii se tak jmenuje zcela oficiálně – i když se jedná spíš o (pardon) limonádu.
Práce s horní frézkou – drážkování
Většinu poznatků o tom, co všechno s nástrojem můžeme dělat, získáme až během dlouhé praxe. V návodech k použití toho moc nenajdeme. I názory „Franty, kterej to umí“ mohou být cenné. Ale není nad vlastní zkušenost. Obecným pravidlem je, že při každé práci s nástrojem nebo strojem k obrábění dřeva smíme použít pouze materiál, který je ke konkrétnímu zpracování vhodný. Platí to i pro práce s horní frézkou – drážkování.
Vánoční hvězda
Poinsettia neboli pryšec nádherný bývá nazýván i Vánoční růží nebo Betlémskou hvězdou a pochází z Mexika. Pověst praví, že krvavě červenou barvu získala z krve, která prýštila ze zlomeného srdce aztécké královny. Ať tak nebo tak, v mnoha zemích se stala od padesátých let minulého století neodmyslitelnou součástí Vánoc. Vedle notoricky známé červené narůstá obliba i jiných barevných variet – lososově růžových, oranžových, bezmála fialových, žlutých a bílých vánočních hvězd.
Pour Féliciter aneb Pražené mandle
Aby nový rok nebyl horší, než ten odcházející…
Věříme, že se vám Vánoce povedly. I my měli prázdniny (nebo dovolenou – jak je komu libo) a dneškem se s Našimi hobby vracíme. Ať se vám i letos tady líbí. Budeme přinášet nové věci a staré stránky opět postupně aktualizovat, protože v každém oboru je spousta novinek a občas se něco nového naučíme nebo objevíme věc, postup, místo, příběh nebo recept, o kterém doufáme, že vás může zajímat a nebo inspirovat. A samozřejmě děkujeme za dosavadní přízeň. Je fajn vědět, že co děláte, má smysl.
POUR FÉLICITER… silvestr a recept na báječné tyčinky
Aby mohl nový rok začít, musí ten předchozí skončit. Ať už se to sběratelům medailí líbí čili nic, je relativní důležitost prvního a posledního vlastně stejná, což je zajímavý námět k přemýšlení pro chvíle, kdy bychom se snad chtěli nechat unést pýchou a nebo přezíráním. Nostalgické loučení s tím, co už se nevrátí a sláva a radost nad přicházejícím, o kterém toho zatím moc nevíme, je pravidelně se opakujícím bláznovstvím spojeným s výměnou kalendáře. Ale kde se vlastně vzal silvestr a proč nový rok začíná prvním lednem?
Rooibos – příběh červeného keře
Tento keř využívali jako první Křováci. Jiné zdroje tvrdí, že Masajové. Ti divoce rostoucí větve sklidili a vymlátili dřevěnými palicemi. Vzniklou drť nechali kvasit v hromadách a pak na slunci usušili. Nakonec surovinu vyvařili. O oblíbeném domorodém nápoji máme první písemné zprávy z roku 1772. Nicméně až ruský Žid Benjamin Ginsberg jehož rodina byla dlouhodobě činná v čajovém byznysu (dokonce jim vynesl povýšení do šlechtického stavu) tento produkt roku 1904 dovezl do Evropy. Jmenuje se rooibos!
Modelovací stříbro
Modelovací stříbro PRECIOUS METAL CLAY vypadá jako obyčejná keramická hlína. Také se s ní tak pracuje. Ale když zhotovený předmět vypálíme, zůstane jen ryzí stříbro. Cesta k vytváření zcela originálních šperků nebývalých tvarů je tady.
Když dva šli na jih
Krajní výkony, dosud nedosažené cíle, touha překročit hranici, dotknout se nedotknutého a nedotknutelného, stejně jako všechny hlubiny i vrcholy – lidi lákají. Ale ne každý malý krůček pro člověka je velkým krokem pro lidstvo: zpravidla je to naopak. Krajní výkony fascinují i umělce a o točně (té severní) psal konec konců i Jára Cimrmann. Výročí dobytí pólu (jižního) u nás připadá skoro na Vánoce, ačkoliv v Antarktidě zrovna vrcholí mrazivé léto.
Bolesti žaludku čili Zlý pes
Že když se řekne „ten na něj ale má žáhu“ není pro dotyčného nic dobrého ví každý, koho někdy žáha pálila. Žáha prostě žahá. My se této nepříjemné poruchy v trávicím ústrojí dopracujeme na první pohled vcelku příjemným hodováním věcí dobrých, leč těžkých nebo ostrých či sladkých. Často proto nejrůznější potíže trávení patří k doznívání rodinných oslav, masopustů i svátků, jako jsou Vánoce a Nový rok. Žaludek trpí. Vyhnout se tomu lze klášterní střídmostí a nápor potíží zjemnit například bylinkami.
Z adventní věštírny
Ve svátečních dnech se od nepaměti lidé snaží dotknout budoucnosti. Dobře se k tomu hodí čas vánoční či velikonoční, přelom roku, narozeniny a dny spojené s nebeským putováním Slunce, s jeho návraty a rovností dne a noci. S litím olova či vosku se nejčastějí setkáme před Vánocemi. Proroctví z adventní věštírny má váhu. Ale způsobů i času věštění je spousta a je s podivem, že ani v racionálním jedenadvacátém století neztrácí nic ze své atraktivity.