Mostů, které pamatují jak šly věky, je na světě víc, ale sochařská galerie na tom pražském je výjimečná. Po staletích, kdy byl jen Kamenným a nebo prostě pouze Mostem (ostatně jiný v městě nebyl), nese od roku 1870 jméno českého krále a římského císaře Karla – v pořadí IV. Budoucí vladař se narodil roku 1316 v domě poblíž staroměstského kostela svatého Jakuba. Novorozenec dostal nejdřív jméno Václav. Když byl v jedenatřiceti roku 1347 korunován (ještě jako Karel I.) na českého krále, musel jeho průvod překonat řeku po mostním provizoriu, protože předchozí Juditin most vzala roku 1342 voda a stavba toho současného začala až roku 1357.
Paní a páni z Karlova mostu 1
Most nesený šestnácti oblouky je dlouhý 515 metrů a 76 centimetrů, široký 9 metrů a 40 centimetrů. Jeho základní kámen položil osobně císař Karel IV. roku tisícího třístého padesátého sedmého, dne devátého července v pět hodin ráno třicet jedna minut – tak prý rozhodli královští astrologové. Není číselná řada, která vznikla, zajímavá? Posuďte sami: 135797531… Ponechme však zatím úvahy nad magickým smyslem čísel a vydejme se na procházku mostem. Všimněme si toho, co z něj činí celek zcela výjimečný: ojedinělé galerie plastik.
Jak uniknout žhavým dotekům slunce
Sluneční paprsky se s jarem stávají čím dál silnější a jejich žhavé doteky kulminují v parných letních dnech, kdy pronikají skrze skleněná okna a spalují vše, co jim přijde do cesty. Obvykle se jim nevyhneme ani na zahradě nebo terase, pokud tyto prostory pořádně nezacloníme a nepořídíme si markýzu nebo pergolu. Pro obytné prostory se jako nejlepší ochrana jeví žaluzie nebo rolety. Pokud nejste milovníci záclon a závěsů, žaluzie a rolety tvoří i výborný doplněk interiéru a chrání okna před zvědavými pohledy kolemjdoucích.
Jak natřít domovní dveře
Dokonale natřené domovní dveře jsou odolné vůči dešti, sněhu i slunečním paprskům. Jak vypadají ty vaše? Jsou okopané, popraskané, zašedlé, a nebo se z nich loupe barva? Nic proti působivé patině, ale pokud se na dveřích čas už stačil podepsat, asi nevypadají zrovna skvěle. Někomu se jistá zdánlivá starobylost líbí. Jenže dveře trpí, materiál postupně degraduje a co má náš domov chránit, bere postupně za své. Hezké venkovní dveře jsou naše vizitka a nátěrem můžeme prodloužit i jejich životnost. A protože to za nás nikdo neudělá, nezbývá, než se dát do práce: natření dveří nakonec přece nemůže být tak obtížné, abychom to nezvládli.
Dlažba venkovní
Rozhodli jste se pro vydláždění venkovního prostoru před vaším domem a nyní hledáte kvalitní materiál pro tuto úpravu? Díky aktuální nabídce společnosti Keramika Soukup získáte nespočet inspirací. Tato firma nenabízí pouze prodejní služby, ale také odborný poradenský servis, což uvítají zejména klienti, kteří se při výběru rádi poradí s odborníky. Cennou pomoc najdete u zaměstnanců této společnosti zejména ve chvíli, kdy si nejste jisti výběrem obkladů a dlažeb.
Pokládání plovoucí podlahy
Dříve používaný spoj jednotlivých segmentů plovoucí podlahy na pero a drážku dnes často najdeme už jen u lacinějších výrobků. To bylo nějakého patlání s lepidlem a práce se stahováním dílů k sobě! Dnes máme situaci o poznání snazší, protože řečený způsob často nahradil zámkový systém zaručující kvalitní, rychlou a jednoduchou pokládku. Nespornou výhodou je i možnost takovou podlahu opačným postupem rozebrat a znovu ji – třeba při rekonstrukcích nebo stěhování, znovu složit. Prostě jen tak klik – klak…
Štrúdl tentokrát jako kynutý plundrák
Plundra a jinak též flundra již od středověku značí ženu povětrnou, nevěstku či prostě běhnu a v přeneseném smyslu prostě cuchtu jednu nemytou zjevně nevalné pověsti. Flundra je ovšem i platejs – ryba, jejíž obě oči se přestěhovaly na horní stranu placatého těla. Vypadá divně, leč chutná znamenitě, jakož i její příbuzní – mořský jazyk či halibut. Plundrovat pak v staré řeči znamená drancovat čili kořistit. Souvislost těchto slov jeví se nejasně. V daných souvislostech jen málo pochopitelný je ovšem též plundrák čili koláč z plundrového, tedy překládaného kynutého těsta.
Práce s vibrační bruskou

V domácí truhlařině je to neocenitelný pomocník. Jaká je práce s vibrační bruskou? Asi není správné říkat, že je to bůh ví jak úsporný stroj, ale pravda je, že v ní pracujeme jen s třetinu standardního formátu brusného papíru. Samo broušení probíhá elipticky, takže nehrozí žádné rýhy. Pokud ovšem dodržíme, že na brusku rozhodně při práci nebudeme tlačit – tlak váhy stroje sám o sobě postačí dost.
Continue readingAl Capone – architekt zločinu
Z nebe tedy rozhodně nespadnul. Podle oficiálního životopisu na svět přišel 17. ledna rok před nástupem dvacátého století v newyorském Brooklynu. Ovšem není málo ani těch, kteří tvrdí, že se holiči Gabrielovi a švadleně Teresině Raiola narodil už v Neapoli na Sicílii, tedy před tím, než se rodina přestěhovala do Ameriky. Alphonse Gabriel Capone – zkráceně Al, měl osm sourozenců. Dva z nich se do jeho byznysu zapojili, ale někteří si raději změnili příjmení. Al nebyl sice nejdůležitějším chicagským mafiánem, ale rozhodně byl tím nejznámějším.
Vibrační brusky

Vibrační brusky mají desku, na níž je upevněn brusný papír. Tato deska kmitá sem a tam s úctyhodnou rychlostí. Výhodou vibračních brusek je, že s příkonem 150–600 W mají malou hmotnost, snadno se ovládají a i při delší práci s nimi se moc neunavíme. Obrušujeme jimi dřevo a zaoblujeme hrany. Také se výborně hodí na jinak docela otravné práce, jaké představují odstraňování starých nátěrů a broušení tmelů či sádrokartonu.
Continue readingPodnájemník dřevomorka
Druhé jméno má jako nějaký mazlíček, ale radost ze soužití s ní mít nebudete. Ani houbaře nepotěší. Dřevomorka domácí (Serpula Lacrymans) totiž klidně sežere krov a střecha vám spadne na hlavu. Rozhlodá trámy a pohřbí strop. A pustí se i do dřevěných stěn, hryzat přitom bude tiše i pod omítkou. To ani červotoč není tak zákeřný, vrže zcela zřetelně v materiálu, když si v něm hloubí cestičky. S dřevomorkou zkáza postupuje tiše, ale nad vší pochybnost zcela neúprosně. Tahle houba totiž celulózu nejen ve dřevě dokonale rozkládá a pokud se k vám nastěhuje, vůbec není snadné se jí zbavit.
Mizející řemeslo – provaznictví
Staří latiníci převzali od Řeků úsloví „z písku provaz plést“ jako popis činnosti marné, z níž věru nic nebude. Provaz se samozřejmě plete z gruntovanějších materiálů. Jako nejstarší provazy pravděpodobně složily tenké kořeny stromů a větvičky keřů, lýko zpod kůry a všelijaké kožené řemínky. Pokud měl být prostředek k vázání pevnější, už pračlověk jich vzal víc a tento svazek zkroutil. Tak se vyráběly dokonce provazy z kozí srsti i lidských vlasů. Do smyčky provazu z trávy bylo podle legend možné ulovit jednorožce.
Dieta s tukožroutskou polévkou
Zhubnout! Toť příkaz doby. Neboť všichni rádi bychom byli za hvězdy. Jak ale dokazují esovitě prohnuté Panenky Marie, gotika s četnými hladomory upřednostňovala vyzáblé figury a v rozežraném baroku zas i andělíčci byli prdelatí, muži tuční pupkáči a dámy prsaté a samý fald. Ideál krásy se prostě neustále měnil a mění. Reálné důvody nadváhy, kdy špekatost představovalo energetickou rezervu pro zlé časy, pominuly. Diktát módních policistů z Beverly Hills by neměl být rozhodující, leč prokazatelné zdravotní hledisko. To je až příliš jasné – kila navíc krátí trhací kalendář našich dnů.
Práce s pásovou bruskou
S nekonečným pásem (spojený je jeho konec a začátek) brusného papíru o šířce 75 nebo 100 mm funguje pásová bruska. Práce s pásovou bruskou jde skvěle, ale protože umožňují větší úběr, při broušení s ní musíme být opatrní. K na stejném principu pracujícím bruskám patří i čelní brusky, které se dostanou téměř všude, a pro specializované činnosti existuje dokonce pásový pilník.
Continue readingJak uvařit plastelínu a uhníst křídu
Čmárání cihlou a hňácání bláta patří k nefalšovaným dětským rozkoším v době, kdy o dospělém významu toho slova nemají ještě zdání. Kultivovanější podobu kreslení po chodníku dají křídy a nosit bláto domů také není ono. Proto jsou věčně populární nejrůznější modelovací hmoty. Není těžké ani nákladné si křídy i formelu vyrobit doma.
Po jakých řemeslnících je v Brně největší poptávka?
Manuální řemeslo má zlaté dno. Tohoto pořekadla se drželi již naši dědečkové a babičky a platí až do současnosti. Po manuálních řemeslnících byla, je a bude poptávka vždy. Dokonalé odvedení práce je v dnešní době stále žádanější i v domácnostech. Proto přenecháváme odborníkům i práce, které bychom si v dřívějších dobách nejspíše dělali sami. To se týká zejména velkých měst, jako je Praha, Brno nebo Ostrava. Zaměřme se tedy na Brno. Jaké druhy řemesel jsou v Brně nejžádanější?
Stavební jeřáby našich předků
Kterak ve středověku stavěli hrady, čím vytahovali těžké chrliče pod krovy katedrál a nebo jak nakládali břemena? Některé mechanismy byly překvapivě složité. Materiálem jejich soukolí bylo přitom tvrdé dřevo. Pohon ovšem obstarávala hospodářská zvířata, silní voli, osli, někde koníci. Nejčastějším a zřejmě I nejlevnějším motorem byli ovšem váleční zajatci či k takové úmorné a jednotvárné práci odsouzení vězni. Ti buď přímo otáčeli vrátkem nebo běhali jako veverky v dřevěném bubnu. Na obrázku je takový stavební jeřáb – stojí v polském Gdańsku. V přístavu na břehu Motlawy, jednom z přítoků ramene Visly před tím, než spojí své vody s Baltickým mořem, jím nakládali kupecké lodi bohaté Hansy a vztyčovali na nich stožáry. Pro zajímavost – je zapsáno, že vynikající pověst pro výrobu stěžňů měly v těch časech borovice od našich Třebechovic.
Která podlaha je do domu ta pravá?
Podlahových materiálů na našem trhu je v současnosti velké množství. Každý z nás má jiný vkus a na podlahu máme jiná kritéria a požadavky. Proto se nedá říci, že by některý druh podlahového materiálu vyhovoval domácnostem více, než jiný. Nejčastěji tedy vybíráme podlahu tak, aby byla kvalitní, odolná a nejlépe levná. Jen správně vybraná podlaha totiž dokáže v místnosti plnit své funkce v oblasti odolnosti a kvality a také v oblasti designu.
O historii topení
Začalo to v kruhu kolem ohně. Naši předci se tak hřáli, když už jim nestačily kožešiny. Z pod hvězdnatého nebe se otevřená ohniště přestěhovala tam, kde člověk nacházel ochranu před nečasem. Topilo se proto v jeskyních, které měly možnost odvodu kouře a pak samozřejmě i v prvních dost primitivních chýších – ty slovanské již v době starohradištní nebyly výjimkou.
Instalatérské práce se dělí do tří oborů
Kvalitní instalatér by měl zvládat široké spektrum různých činností. Většina z nás si představí pod instalatérskými pracemi výhradně práci s vodovodními a odpadními trubkami. Ovšem opravdu kvalitní instalatéři nabízí mnohem širší nabídku služeb, než jen pro oblast vody. Podle druhu nabízených služeb se instalatéři ještě dělí na vodaře, plynaře a topenáře.