V proužkovaném trikotu – včelařství

Posted on by
barevné včelí úly
V proužkovaném trikotu – včelařství, foto med

Historii lidské práce se včelami dokládá pravěká skalní kresba v Pavoučí jeskyni u španělské Valencie, stará nejméně patnáct tisíc let. Znázorňuje ženu, vybírající z dutiny stromu med. Tou drzou krádeží rozčílené včely nad vetřelkyní krouží. Před pěti tisíci lety přišli obyvatelé Středního východu s nápadem nabídnout včelám v proužkovaném trikotu – včelařství jako obydlí hliněné hrnce. A staří Egypťané s takovými úly dokonce kočovali: jak po proudu Nilu postupně rozkvétaly medonosné rostliny, měly včely v úlech na lodích zajištěnu snůšku a včelaři, kteří v městech v nilské deltě med nakonec prodali, zase zisk.

Continue reading →

Branka k laťkovému plotu

Posted on by
Kudy dovnitř, respektive - Kudy ven? To co vyrobíme je zahradní branka k laťkovému plotu. 
Branka k laťkovému plotu, foto med

Kudy dovnitř, respektive – Kudy ven? To co vyrobíme je zahradní branka k laťkovému plotu.  Bude zavěšena mezi dvěma kůly, pole vznikne spojením svislých latěk trojicí vzpěr upevněných ve tvaru písmene Z. Prostě venkovská klasika, srostlá s paměti lidských sídel v české a moravské krajině. Plot nakonec upevníme ke sloupku, na němž branka visí a který je pevně zakotven k zemi. Hosté mohou přijít. Tak vítejte u nás!

Continue reading →

Výroba laťkového plotu

Posted on by
Ploty nicméně nadále slouží  vymezení hranic pozemku, ale mohou také zakrývat nevzhledné objekty, oddělit část zahrady, podpírat popínavé rostliny či chránit před větrem.
Výroba laťkového plotu, foto med

Přes plot se skákalo pro pírko, což je dnes navzdory řečem o nutnosti šetření disciplína vcelku zapomenutá.  Ploty nicméně nadále slouží  vymezení hranic pozemku, ale mohou také zakrývat nevzhledné objekty, oddělit část zahrady, podpírat popínavé rostliny či chránit před větrem. Z dobře oplocené zahrady se neztratí děti ani zvířata a přes plot jen tak někdo na naše území nepoleze.  Přitom výroba laťkového plotu, třeba jen z latěk smrkových, vůbec není tak těžká, jak by se snad na první pohled mohlo zdát.

Continue reading →

Přírodní barviva

Posted on by
Zlatý věk zřejmě domácí barvení prožívalo mezi osadníky v Novém světě, protože země byla izolovaná od zámořských trhů a tedy i v Evropě hojně užívaných exotických barviv.
Barvení vlny, foto med

Zlatý věk zřejmě domácí barvení prožívalo mezi osadníky v Novém světě, protože země byla izolovaná od zámořských trhů a tedy i v Evropě hojně užívaných exotických barviv. Farmáři museli vystačit s tím, co jim tak říkajíc rostlo za domem. Používali přírodní barviva. Výjimkou zřejmě bylo indigo, ale i to se snažili na jihu země pěstovat. Prý ne moc úspěšně, ale i tak byla tehdejší Amerika především modrá. Další dominující barvou kalhot, košilí, kazajek a sukní byla hnědá z ořechových slupek a z cibule. A třetí – režná, byla přírodní barvou tkanin, které nechali prostě tak, jak vyšly z tkalcovského stavu.

Continue reading →

Kobereček z odstřižků

Posted on by
Udělat kobereček z odstřižků není žádná věda.  
Copánkový kobereček z pruhů látek, foto med

Dříve se šetřilo každým kouskem textilu: z obnošených strakatých košil a šatů se vytvářely technikou patchworku (jak vyrobíme patchworkový polštář píšeme ZDE)  nejrůznější přikrývky a polštáře a z ještě obnošenějšího šatstva nebo starých povlaků koberce hadráky.  Zvláštní kategorii zařizovacích předmětů tvoří copánkové koberečky.  Pomoct vám s jejich výrobou mohou i děti, pro něž pletení textilních „copů“ může představovat fajn zábavu. Udělat kobereček z odstřižků není žádná věda.  

Continue reading →

Práce na zahradě – červenec

Posted on by
Sklizeň malin na zahradě

Práce na zahradě – červenec je ve znamení radosti a uspokojení, které přináší nám nadšeným zahrádkářům odpočinek mezi kvetoucími rostlinami. Pohled na bujně rostoucí zeleninu a chuť zralého ovoce, o které jsme se postarali vlastníma rukama: je to prostě paráda!  Snadno v takových chvílích zapomeneme na jarní plahočení a bolavá záda. Pořád nic a najednou máme plný stůl… 

Continue reading →

Létající Cyprián a křídlatý Kudlička – naši průkopníci aviatiky

Posted on by
pohled z balonu
Létající Cyprián a křídlatý Kudlička – naši průkopníci aviatiky, foto med

Někteří vynálezci jsou nejen vysmívaní, ale nezřídka i biti nejrůznějšími dogmatiky a lidmi malého ducha. Ne každý má takové štěstí, že ho pozdě, ale přece jen objeví lidé z jiné epochy tak, jak se stalo neoneorenesančnímu Járovi Cimrmannovi. Málo osobitých věrozvěstů pokroku snad skončilo v neoznačených hrobech nebo za vysokou ústavní zdí zašmodrchaných ve svěrací kazajce?

Continue reading →

Prosil bych bublinu do vodováhy

Posted on by

Pro někoho představuje pokus o narýsování rovné čáry téměř nadlidský výkon. Proto dělá věci „podle voka“ a tak to někdy i ve výsledku vypadá. Zedničtí mistři začínající méně důvtipné učně posílali do skladu, aby tam vyfasovali do vodováhy „novou bublinu“. Tomu, kdo na to skočil, to už zůstalo a smáli se mu dokud na špek neskočil další nešťastník. Vodováha je přístroj jednoduchý, nicméně v základním řemeslnickém vybavení nezbytný a i v naší domácí dílně důležitý.

Continue reading →

Bazalka – svěcená voda, pizza i kloktadlo

Posted on by

bazalka

Bazalka (Occimum basilicum) lidově bazalika, pravděpodobně pochází z Indie, kde se jí dostalo takové úcty, že se na ni prý přísahalo i u soudu. Velmi si jí cenili Peršané, a Egypťané ji používali k balzamování – bazalkové věnce se našly i v pyramidách. Protože prý rostla v okolí Kristova hrobu, u ortodoxních církví slouží k přípravě svěcené vody.

Continue reading →

Rozmarýn – z mořské rosy zrozený

Posted on by

rozmarýn

Podle naších lidových písniček není tak úplně jasné, jakého je tenhle keřík vlastně rodu, protože se v nich zpívá o rozmarýnu i o rozmarýně. Každopádně doma je ve Středomoří, a to jak na severoafrickém pobřeží, tak na stráních Korsiky a též u Jadranu. Jmenujeme oblasti, z nichž se složení silic jediného botanického druhu (Rosmarinus officinalis) od sebe poněkud liší.

Continue reading →

Originální dřevěný šperk

Posted on by

Neopakovatelnou kresbu dřeva využívají nejen sochaři, opracovávající velké kusy měkkého dřeva, ale také šperkaři. Pro ně platí, že naopak čím je dřevo tvrdší, tím jemnější mohou na něm vytvořit řezbu. Lípa, z níž vyřezáváme třeba figurky vánočního betlému, by se nám u práce drobné štípala a trhala po vláknech. Jenže s tvrdým dřevem – ouha – jde práce pomalu. Vytvořit dřevěný šperk dokáže člověk, který umí dřevu naslouchat, svůj záměr mu přizpůsobit a trpělivě ho tvůrčím způsobem vyjádřit.

Continue reading →

Jak vyvětrat plíseň

Posted on by

plíseň na stěnách

Plíseň na stěnách, foto archiv

Znovu a znovu nás vždycky překvapí, jakou návštěvnost mají naše rady, popisujíc í věci známé. Třeba jak se s dětmi skládá papírový parník (TADY), kolik minut vařit vajíčko na měkko (ZDE) anebo co použít na odměření patřičného dílu suroviny na těsto, když zrovna nemáme po ruce váhu (pro změnu TU). Samozřejmě, že to víme. A samozřejmě se jen chceme ujistit o tom, že to víme dobře, protože co je psáno, to je dáno. Stejně tomu nejspíš je i s větráním. Samozřejmě, že větrat správně není žádná věda. Ale…

Continue reading →

Triky s kobercem

Posted on by

kobereček

Hlavní funkce koberce spočívá v tom, že se jeho prostřednictvím uživatel může vzduchem přemísťovat z bodu A do bodu B. Neplatí to ovšem všeobecně, a jedinečný létající koberec navíc skvěle funguje jen v pohádkách. Nicméně je tato jeho vlastnost půvabná. Vražedné kobercové nálety bombardovacích leteckých svazů, které dovedou rozsvítit velké plochy země, jsou naopak děsivé. Do třetice: slovníková definice tvrdí, že koberec má jako podlahová izolace snižovat tepelné ztráty v místnosti. My dodáváme, že chození po bytě činí příjemným, dotváří charakter bydlení, je pěkný a dokonce se s ním dá – byť jinak než v pohádkách – čarovat. To nás naučí triky s kobercem.

Continue reading →

Stopkové frézy

Posted on by
Fréza

                     Frézy a frézky si lidé často pletou. Z logiky českého jazyka jako by to bylo totéž, jen jednou ve velkém a jednou v malém vydání. Tak to ale není. Přes to by fréza bez frézky být nemohla (a naopak).  Stopkové frézy frézy upínáme do horní frézky a tvarujeme jimi dřevo. Podle operace si můžeme vybrat mezi asi šedesáti typy stopkových fréz z rychlořezné oceli nebo ze slinutého karbidu ten pro nás nejvhodnější nástroj.  Pojďme se s nimi alespoň letmo seznámit.    

Continue reading →

Slunovrat – čas ohňů na kopcích a zdobení studny

Posted on by
Dítě na louce s chrpami a máky
Slunovrat, foto Jaga

Ačkoliv noc je toho dne kratší než vzdech, zapalovali naši pohanští předci ohně na kopcích. V posvátných hájích zdobili prameny či studny ve vsi. Po řekách pouštěli věnce. Pohanské slavnosti letního slunovratu byly (aby to tak nebylo do očí) křesťany posunuty k  svátku svatého Jana Křtitele (24.6.) jemuž  voda také patří. Proto proudy dál unášely upletené věnečky a rozsvícená světla na vodách byly mihotavou vzpomínkou na prastaré zvyky v novém rouchu.  S vodou je spojen i Jan Nepomucký, o jehož Navalis jsme již psali ZDE. Protože v racionálním století jedenadvacátém se stále více věcí nám stává nepochopitelnými, utíkáme se opět k magii. Podle novodobého drudismu nazýváme letní slunovrat mimo jiné Alban Heruin, tedy „Světlo břehu“.

Continue reading →

Za kouzly nejkratší noci

Posted on by

Když Slunce dosáhne ve svém zdánlivém pohybu vůči Zemi nejsevernější polohy, nastane letní slunovrat a podle kalendáře začne léto. Na naší polokouli přijde nejdelší den a nejkratší noc. Do podzimní rovnodennosti nám budou vládnout letní znamení – Rak, Lev a Panna. Byliny sebrané o letním slunovratu mají největší moc, voda kudy teče, léčí. O půlnoci naši předkové na kopcích zapalovali ohně, jak jsme už o tom ostatně psali ZDE. Je módní zaklínat se Kelty a i germánskou mytologii známe celkem dobře, ale skoro nic nevíme o tom, jak se s tímto dnem vypořádávali staří Slované.

Continue reading →

ZÁZVOR – chvála palčivosti

Posted on by

Neoddělitelně patří k indické a čínské kuchyni, ale i v Evropě je znám od pradávna, protože se dobře přepravuje a nekazí se. Podle všeho pochází z jižní Číny, kde ho jedí nejméně tři tisíce let. Féničané ho rozšířili na Blízký východ, s kupeckými loděmi Benátčanů a arabskými karavanami pak zázvor pokračoval ve vítězné cestě na západ. Znali ho ale už Egypťané, Řekové i Římané. Na černý kontinet ho přivezli Portugalci, do Jižní Ameriky Španělé. Už ve středověkých evropských kuchyních prý byl zcela běžný. První zmínky o zázvoru jsou v Čechách ze 13. století: prodával se sušený nebo kandovaný. Stal se také nedílnou a příjemnou součástí jinak spíše fádní anglické kuchyně.

Continue reading →

Dřevo na uzení a grilovačku

Posted on by
Zásoba různých druhů dřeva, foto med

Na klasické salaši se udí všechno, včetně ovčáků. Zhruba od svátku svaté Žofie (15. května) na polanách pasou až do Václava (29. září). Celou tu dobu má v kolibě hořet malý oheň, který nesmí vyhasnout – ať doutná aspoň v oharcích! Na ohníčku se připravuje jídlo, ohřívá voda, sedí se kolem a tlachá a pod střechou visí klobásy, špek a především salašnický produkt – oštiepok. Prakticky pořád se tam válí kouř, zároveň se hodně větrá, a to jak dveřmi, tak děravou střechou a stěnami sezonního příbytku. Lehký studený kouř a jeho dlouhodobé působení dodávají výrobkům nenapodobitelnou chuť a vůni. A přitom se na horách zpravidla topí smrkem, který se podle městských frňáků prý k uzení vůbec, ale vůbec nehodí. A jaké dřevo na uzení a grilovačku si máme nachystat my?

Continue reading →

O mátovém sirupu, koktejlu mojito a pirátovi z Karibiku

Posted on by

máta

Srkat chladivé mojito a mhouřit oči do slunce patří k létu, ale protože chuť koktejlu získala spoustu fanoušků a jeho pití se stalo do jisté míry společenskou záležitostí, vyvstává otázka, co si počít, až se zima zeptá, co jsme dělali v létě. Protože k přípravě mojita nezbytná čerstvá máta nebude dostupná, použijeme na přípravu módního pití v době krátkých dnů mátový sirup, který jsme si v časech hojnosti chytře připravili a zašpuntovali do lahví.

Continue reading →

Pozdrav ze Středomoří: Kvašené citrony

Posted on by

citrony

Králem kuchařských trendů v poslední době je fermentace čili kvašení. Píše se o něm všude a v kdekteré domácnosti něco bublá, šumí a někdy také charakteristicky smrdí. Jakápak móda, řeknete, babiččino domácí kyselé zelí a máminy rychlokvašky byly co? Byly „trendy” už v době, kdy takové slovo snad ani neexistovalo. Fermentace je neuvěřitelně široká a zajímavá oblast v přípravě potravin. Ostatně o tom, proč a jak si doma udělat pickles jsme už psali ZDE. Dnes ze Středomoří přinášíme návod na kvašené citrony.

Continue reading →