Po časně středověkých hradištích nám zůstaly tu a tam měkce zaoblené příkopy a valy. V takové časem ohlazené podobě by valnou překážku pro útočníky nepředstavovaly. Některé valy ale nebyly jen sypané, ale měly kamenné jádro. Konstrukcí hrázděných nebo zděných hradeb nezbylo moc. Dřevěné prvky, které ztrouchnivěly nebo shnily, umí archeologové zrekonstruovat podle kůlových jam anebo mladších stavebních analogií přežívajících třeba na vesnicích. My se podíváme, jak bychom na zahradě mohli použít tak zvaný „polský plot“.

(2014)  ***  K obranným prvkům nejen hradišť, ale třeba i lehkých opevnění (třeba kanonýrských postavení legendárního Jabůrka ještě v devatenáctém století) patřila palisáda. Zcela nízkou palisádu z kulatiny můžeme použít jako obrubník, vyšší jako oporu terénních vyvýšenin, zástěnu nebo k ukrytí třeba kompostu. Stejně tak je tomu s „polským plotem“.

Fortifikace i hrazení pastvin

„Polský plot“ je terminus technicus z odborného názvosloví. Zatímco palisádu tvořily dřevěné kůly, vesměs zřejmě nahoře otesané do špice a zaražené do země hustě vedle sebe, lehčí hrazení z kůlů nebo tyčí od sebe víc vzdálených a horizontálně propletených proutím se jmenuje, jak bylo řečeno výše. Průplet sloužil k celkovému zpevnění palisády, a když do něj dali trnité pruty, překonání konstrukce to ještě víc znesnadnilo. Výhodou takovýchto plotů bylo i to, že na ně zákopníci použili místní materiál a nemuseli sebou nic tahat. Proč tuto dějinnou zkušenost neupravit pro naše potřeby?

V krajině vypadá hezky

Zbudovat ho je vcelku snadné, jenom je potřeba kriticky zhodnotit, máme-li dost stavebního materiálu. Jeho spotřeba bude značná. Své o tom ví každý, kdo se pokusil uplést třeba košík na brambory (jak na něj čtěte ZDE), ale to je jiná kapitola. Naší výhodou je, že nejsme odkázáni na vrbové či lískové proutky, ale můžeme použít jakékoliv rovnější pruty anebo větve zbavené bočních výhonů. Kde se používají jako skutečný plot nebo hrazení pastvin, je prostor mezi kolmo vbitými kůly vypleten hlavně větvemi nebo ohebnými kmínky. My miniaturním „polským plotem“ vymezíme záhony jako obrubníkem.

Jako stěna vyvýšeného záhonu nebo obrubník

Jakou funkci mohou v zahradě obrubníky plnit, jsme psali ZDE. V našem dnešním případě jsou výhody zřejmé – vymezení záhonu, při dešti či zalévání ochrana před rozplavováním zeminy do trávníku či na cestičku, určitá zábrana před povrch vysoušejícím větrem a větry vůbec. Plůtek může samozřejmě tvořit okraj zvýšeného záhonu, o jejichž výhodách jsme psali ZDE. Je zřejmé, že linii obrubníku či zábrany z proutí můžeme na rozdíl od třeba pražců modelovat do křivek. Postupujeme následovně. Do stejnoměrných vzdáleností vbijeme do země svislé kolíky tak, aby z nich asi dvacet centimetrů vyčnívalo nad povrch země. Nejhezčí jsou z nařezaných nepříliš silných kmínků. Ovšem nepraktičtější z ocelových prutů jaké se používají na armování betonu. Prostor mezi nimi nyní vypleteme jednoduchou vazbou – jedna řada před a druhá za kolíkem na přeskáčku až na vrchol.

Zelený paraván

Stejným způsobem můžeme vyplést i vysoké zábranu před zraky zvědavců nebo ochranu před větrem či hrazení hospodářského zázemí. Zvláště na malé zahradě však může takový vysoký „polský plot“ působit trochu těžkopádně. Tak to zkusme jinak. Někde po Velikonocích sází do země pomlázku z čerstvých prutů – když se alespoň několik z nich ujme, bude naši zahradu zdobit originální propletenec. My můžeme proutky zasazené vedle sebe pravoúhle ohýbat a proplétat jako bychom tkali živou rohož. Prostrkávání výhonů do mřížky nám poskytne opakující se zábavu, protože jinak volný konec prutu zamíří vzhůru, podobně jako větvičky, vyrážející z boků prutu. Příroda si nicméně libuje v nepravidelnostech mnohdy pošetilých a v tom je její půvab. Nechme to na její vůli. Pro toho, kdo nespěchá nebo z jiných důvodů netouží zrovna po vysokém „polském plotu“, živý paraván nebo kompost oddělující plůtek něco do sebe má.

Kapitolu samu o sobě tvoří na zahradě různé palisády popsané ZDE a rozumné použití starých pražců, jemuž jsme se věnovali ZDE a ZDE.