Včera přišlo jaro na Mazury, protože do vesnice Harsz přiletěli poslové jara – čápi. Mají zřejmě daný letový řád a kašlou na počasí. Tak jim a obyvatelům Staré školy, od nichž zprávu i fotku máme, posíláme prostřednictvím našich stránek pozdrav i s přáním krásných Velikonoc.

Harsz, o němž jsme psali už několikrát, leží uprostřed jezerní oblasti na severovýchodě Polska. Je tam krásně. Mazurská jezera jež vytvořil skandinávský ledovec představují ráj jachtařů, cykloturistů a rybářů a tato oblast bývalého východního Pruska láká i milovníky přírodních a historických pozoruhodností. Při pohledu na mazurské čápy si říkáme, že je čas začít myslet na dovolenou a letní toulání. Více k mazurským tématům si můžete přečíst ZDE. Cítíme v kostech, že jaro přijde určitě i sem a  že Stará škola volá…

Čáp bílý

Čáp je poměrně velký (tělo 95–110 cm, rozpětí křídel 180–218 cm) stěhovavý pták, který v hnízdí v Evropě, západní a střední Asii a v severozápadní Africe. Zimuje v Africe, na jihu Evropy nebo západní Asii. U nás žije okolo 3000 čápů. Peří čápů je bílé, letky černé. Červený je dlouhý špičatý zobák a dlouhé nohy. Typické je jejich klapání zobáků, mohou i syčet.

Život čápů

Čápi staví velká hnízda z klestí na lidských stavbách, jakými jsou střechy obydlí, opuštěné komíny, věže kostela, vysoké sloupy nebo v přírodě skalní římsy a stromy. Tvoří monogamní páry a dožívají se necelých 40 let. Čápi hnízdí jednou za rok, a to od dubna do srpna. Samice snese 3-5 bílých vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče asi měsíc. Čápata krmí oba rodiče, a poprvé vyletí 55–70. dnem. Zcela se osamostatní asi 14 dni nato. Nejznámější evropskou pověrou je, že čápi nosí děti.

Čím se živí poslové jara

Složení potravy čápů je závislé na oblasti výskytu. Do jejich jídelníčku patří žáby, měkkýši, žížaly, hmyz, menší savci jako hraboši, krtci, myši. V menší míře také ryby, plazi, plži, ptačí vejce a mršiny. Čápy ohrožují ptačí dravci jako orel mořský.