Nežli práce s úhlovou bruskou začne, měli bychom zkontrolovat stav kotouče, a to nejen očima, ale i poklepem. Pokud bude poškozený – prasklý nebo vyštípnutý, nesmíme přístroj spustit. Také se ujistíme, že je kotouč dobře upevněný. Stále ještě před spuštěním připravujeme přístroj – natočíme a upevníme ochranný kryt tak, aby se nás chránil před odletujícími částečkami z broušení a jiskrami, a zároveň, aby se nám s rozbruskou dobře pracovalo. Také si navlékneme ochranné brýle a pracovní rukavice. Je to nutné, neboť by nám odletující částice kovu vážně mohly zranit oči. Po této přípravě necháme kotouč rozbrusky rozběhnout naplno, přičemž dáváme pozor, zda nevibruje.
Základní pracovní postupy
- Jestliže nahrubo obrušujeme kov, vedeme kotouč pod úhlem asi 35 stupňů k broušené ploše.
- Bruskou pohybujeme a vyvíjíme na ni přiměřený tlak, pokud tedy k němu nestačí její vlastní váha. O výkonu rozhoduje cit pro správný přítlak. Brusný výkon nejlépe poznáme podle jisker. Pokud je sprška jisker jasná a rovnoměrná, brousíme či řežeme správně.
- Při rozbrušování musí kotouč směřovat k řezanému materiálu kolmo. K materiálu ho přikládáme, až když se kotouč rozběhne na plné obrátky.
- Při dělení kotouč nasazujeme tak, aby se zařezával do materiálu na protilehlé straně od nás, v opačném případě hrozí „kopnutí“ strojem.
- Při dělení profilů se musí kotouč zařezávat do řezu přes hranu profilu, aby nebyl po najetí na větší plochu nebo kolmou hranu nadhozen.
- Nejlépe se rozbrušuje bruskou, která je upnutá do výklopného držáku rozbrušovacího stolu. Tyčový materiál, trubky nebo ocelové profily upínáme do svěráku s pákovým výstředníkem. Délku přířezů nastavujeme dorazem. Kotouč přisouváme stejnoměrným tlakem.
- K rozbrušování kamene můžeme použít vodicí saně a prach z kamene odsávat.
- Trubky a profily můžeme řezat i na pokos.
- Je ze zdravotních důvodů zakázáno brousit materiál, který obsahuje azbest, například eternit.
Vhodnost kotoučů pro konkrétní práce
- Hrubovací brusné kotouče o tloušťce 4–6 mm jsou určené zejména pro broušení oceli, litiny a kamene. Brusivem jsou zpravidla zrna umělého korundu pojená syntetickou pryskyřicí. Kotouče jsou vyztužené laminátem a některé mají ve středu vybrání.
- Rovnými nebo prohnutými řezacími kotouči o tloušťce 1–3 mm řežeme ocel, barevné kovy a kámen. Podle materiálu, k jehož řezání jsou určeny, se mění i skladba kotouče. Směs většinou obsahuje tvrdé brusivo (korund nebo karbid křemíku) a umělou pryskyřici, vyztuženou sklolaminátovými mřížkami.
- Tenké kotouče o tloušťce 1 mm používáme na řezání plechů, trubek a kabelů do tloušťky 3 mm. Jejich předností je chladnější řez, takže jimi můžeme řezat i plasty.
- Diamantové řezací kotouče používáme na beton a většinu stavebních materiálů, cementové tvarovky, keramickou dlažbu, žulu a přírodní kámen apod. Nosný kotouč je z vysoce legované oceli. Podle tloušťky segmentů je šířka řezu 1,6 – 2,6 mm. Diamantové brusivo je v segmentech vázáno kovovým pojivem z bronzu, niklu, kobaltu, wolframu nebo titanu, to podle materiálů, na jejichž dělení jsou určeny.
- Hrncové kotouče se zrny ze slinutého karbidu a prolisovaným středem o průměru 115 a 180 mm jsou vhodné na broušení sklolaminátů, tvarování a obrušování vápenopískových cihel a plynobetonových tvárnic aj. Různá zrnitost a rovný nebo šikmý okraj kotouče umožňují přesnou plošnou i bodovou práci.
- Pryžové talíře jsou určeny pro upínání smirkových kotoučů na suchý zip nebo lešticích kotoučů. Podle zrnitosti se kotouče volí na broušení dřeva, plastů, laků nebo k odrezování konstrukcí. Na talíř můžeme upnout i skládaný vějíř smirků vhodný zejména na obrušování vypouklých nebo vydutých ploch.
- Drátěné ocelové kartáče hrncové, kuželové nebo kotoučové jsou vhodné na odrezování konstrukcí nebo drásání dřeva. Tyto univerzální nástroje tvoří drátky z vytvrzené rychlořezné oceli. Drátky jsou buď zvlněné, nebo se splétají do copánků. Kartáče se upevňují středovou maticí M14 na závitové osazení vřetena brusky.
- Lešticím kotoučem zalešťujeme vosk, leštíme lak, barevné kovy i kámen. Na kotouč je připevněná plsť, lešticí houba, jehněčí vlna nebo skládané vrstvy látky – flanelu nebo molina. Upínají se do malých jednoručních brusek s nízkými otáčkami.