Přestože při četbě statistik přemítáme, zda je či není průměrný občan někdo jiný, než příjemce průměrného platu, používání zprůměrňovaných hodnot nám má zjednodušit svět. Tak se také dočteme, že ročně doma spotřebujeme asi dvě stě krychlových metrů – tedy dvě stě tisíc litrů – vody.
Continue reading
Veškeré šetření má dva styčné body: čím šetříme vlastní kapsu, tím šetříme i životní prostředí. Námitka, že ekologické výrobky nebo materiály jsou často dražší, neobstojí, když si spočteme, že za většinu těch levnějších budeme muset v bližší či vzdálenější budoucnosti zatraceně zaplatit. Opakování této ekologické mantry jako na modlicím mlýnku už lidi štve, zvláště když se ukazuje, že se jimi snaží vzájemně bít po hlavičkách politici, kteří buď kradou víc než straky a nebo rozhazují (ze společného) jako maháradžové. Někteří přitom budou tvrdit, že se počasí nemění – nebo že je to vlastně normální, i když už budou stát po kotníky ve vodě.
Vzpomínky z časů, které byly: na východočeské faře připadalo velké rodinné mytí s pravidelností rovnou zákonu na sobotu, aby byla v neděli rodina jako ze škatulky. V létě vytáhli chodbou probíhající napříč domem necky na zahradu a vodu už od rána hřálo sluníčko. Pokud bylo pod mrakem, večer necky dolili z hrnců, ohřátých na plotně. Pořadí v jedněch neckách bylo: starý pán, dva bratři, nejmladší sestra, matka. Děti si moc vody neužily, protože nemohly rušit starého pána, který jako první osvěžen koupelí přepisoval do konečné podoby ranní kázání. Navíc co by vyšplíchaly, dolilo by se vodou studenou.
Je docela překvapivé, jakou některé starší kuchyňské linky vykazují životaschopnost: nebyly z bůh ví jakého materiálu, vzdorovaly kuchyňským výparům a snad vedle záchodového prkýnka patřily k nejzatěžovanějšímu vybavení domácnosti. Konstrukčně mohou být celkem v pořádku, ale ten vzhled? Jejdamane, s tím by bylo dobré něco udělat! Podle toho, v jakém technickém stavu dvířka jsou, volíme z dvojí cesty – buď dvířka jenom povrchově upravíme, nebo všechna čela vyměníme. První případ může být hodně levný a ani v druhém rozpočet domácnosti nemusí nezbytně vykrvácet.
Dřív se říkalo, že kdo šetří, má za tři. Tak jednoduchá aritmetika to sice není, protože záleží na celé řadě komplikovanými vztahy provázaných dalších dat, ale jasné je, že žádný bohatý jen tak nerozhazuje (svoje) peníze. Plýtvání čímkoliv je obecně zhoubné a i malé úspory mohou v součtu dát sumu, která nás překvapí. Odpověď na otázku, zda lépe je ji mít, či nemít, bude zřejmá. V domácnosti je míst, kde ušetřit lze, spousta: v průměrné domácnosti dnes prý spotřebujeme asi pětasedmdesát gigajoulů energií. Můžeme toto číslo snížit bez investic, jen změnou chování?
Nic naplat – dosloužil… Kuchyňský dřez se časem poškrábe nebo jinak poškodí, a když už jeví výrazné stopy opotřebení či poškození a nedělá parádu, je čas si vyhrnout rukávy. Výměna dřezu je něco, co při průměrné šikovnosti většinou dokážeme zvládnout sami: koupíme dřez nový i s odtokovou sestavou a připravíme si potřebné nářadí.
Continue reading