Frézy a frézky si lidé často pletou. Z logiky českého jazyka jako by to bylo totéž, jen jednou ve velkém a jednou v malém vydání. Tak to ale není. Přes to by fréza bez frézky být nemohla (a naopak). Stopkové frézy frézy upínáme do horní frézky a tvarujeme jimi dřevo. Podle operace si můžeme vybrat mezi asi šedesáti typy stopkových fréz z rychlořezné oceli nebo ze slinutého karbidu ten pro nás nejvhodnější nástroj. Pojďme se s nimi alespoň letmo seznámit.
Continue reading
Přímá bruska je nástroj, který velmi účinně odebírá materiál – dřevo, kámen i kov. Obrušuje vnější křivkové tvary a vybrušuje dutiny, k čemuž jako nástroje používáme stopková brusná tělíska. Přímé brusky dělíme na menší jednoruční a větší dvouruční.
Přímé brusky mají vysoké otáčky – 20 000 až 30 000 otáček za minutu, které při zatížení klesnou asi o jednu třetinu. Pracovní nástroj (stopková brusná tělíska, nebo výjimečně i stopkové frézy na dřevo a plasty) upevňujeme do kleštin na osu vysokoobrátkového elektromotoru. Technicky se přímá bruska skládá z vřetenu, vřetenové skříně, ložiskového víka, vzduchovodné vložky, motorové skříně, ložiska a spojky.
Continue reading
Zahradní nářadí připravujeme na sezonu většinou na jaře. Ti pečlivější ale opravují a brousí už na podzim. U sekaček na trávu by to tak dokonce mělo být, protože s po sezoně „unaveným“ ostřím trávníku spíš uškodíme. Naši péči si nářadí zaslouží i průběžně, ale na podzim má za sebou spoustu práce, takže ostří a nože bývají tupé, stroje potřebují celkově vyčistit a tu tam i něco dotáhnout a namazat. Přistoupíme tedy k broušení zahradních sekaček a dalšího nářadí, jako jsou zahradní nůžky nebo řetězová pila.
Continue reading
V domácí truhlařině je to neocenitelný pomocník. Jaká je práce s vibrační bruskou? Asi není správné říkat, že je to bůh ví jak úsporný stroj, ale pravda je, že v ní pracujeme jen s třetinu standardního formátu brusného papíru. Samo broušení probíhá elipticky, takže nehrozí žádné rýhy. Pokud ovšem dodržíme, že na brusku rozhodně při práci nebudeme tlačit – tlak váhy stroje sám o sobě postačí dost.
Continue reading
Vibrační brusky mají desku, na níž je upevněn brusný papír. Tato deska kmitá sem a tam s úctyhodnou rychlostí. Výhodou vibračních brusek je, že s příkonem 150–600 W mají malou hmotnost, snadno se ovládají a i při delší práci s nimi se moc neunavíme. Obrušujeme jimi dřevo a zaoblujeme hrany. Také se výborně hodí na jinak docela otravné práce, jaké představují odstraňování starých nátěrů a broušení tmelů či sádrokartonu.
Continue reading
Kterak ve středověku stavěli hrady, čím vytahovali těžké chrliče pod krovy katedrál a nebo jak nakládali břemena? Některé mechanismy byly překvapivě složité. Materiálem jejich soukolí bylo přitom tvrdé dřevo. Pohon ovšem obstarávala hospodářská zvířata, silní voli, osli, někde koníci. Nejčastějším a zřejmě I nejlevnějším motorem byli ovšem váleční zajatci či k takové úmorné a jednotvárné práci odsouzení vězni. Ti buď přímo otáčeli vrátkem nebo běhali jako veverky v dřevěném bubnu. Na obrázku je takový stavební jeřáb – stojí v polském Gdańsku. V přístavu na břehu Motlawy, jednom z přítoků ramene Visly před tím, než spojí své vody s Baltickým mořem, jím nakládali kupecké lodi bohaté Hansy a vztyčovali na nich stožáry. Pro zajímavost – je zapsáno, že vynikající pověst pro výrobu stěžňů měly v těch časech borovice od našich Třebechovic.
Z čeho jsou sportující veřejnost a děti radostí bez sebe nad míru netěší řidiče, majitele domů ani chodce, a už vůbec ne silničáře, kteří jsou každoročně znovu a znovu překvapeni tím, že v zimě sněží. Ne z lásky k pohybu, ale z nezbytí se chápeme košťat, škrabek a lopat. Na větší plochy nastupuje motorová technika. Se zimou většinou nastupují hrabla a sněžné frézy. Ty druhé se mohou vyplatit i tam, kde jsme byli zvyklí na otrockou dřinu s hrablem.
Continue reading
Mít dobrou zásobičku dřeva není potřeba jen na zimu, protože stále víc ho používáme v letní kuchyni, venkovním grilu, peci na chleba či pizzu. Anebo v krbu, kde si oheň jen tak maluje po stěnách stíny a krásně praská. Říká se přitom o dřevu, že zahřeje třikrát: když ho těžíte v lese, pak při štípání na polínka a nakonec při topení. Je na vás, zda vám víc vyhovuje sekera nebo štípač. Dohřát se můžete v součtu i víckrát. A to s přihlédnutím k aktuálním cenám polen, při kalkulování toho, co vás stál benzin do pily a štípače, a nakonec nejvíc, když vám tu hranici dřeva někdo ukradne.
Continue reading
Dnes nebudeme kuchtit, ale stavět, takže kverlačky zůstanou v kuchyňském šuplíku a vypravíme se do garáže. Tam neparkujeme plecháč (tomu jsme vybudovali kryté stání, ale máme zde složený materiál, nářadí a stroje, které k v podstatě nekonečné rekonstrukci starého domu potřebujeme. Ačkoliv v nových částech využíváme tam, kde to jen jde prostředky „suchého“ zdění, na klasické stavbě se neobejdeme bez malty, omítek a betonu – a tady opravdu nevystačíme s neckami, vědrem a lopatou. Pomohou nám míchačky a míchadla.
Continue reading