Říká se, že čím je kojencům mléko, tím je starcům med. Když se dětem prořezávají zoubky a jsou protivné, med také pomůže. Lžičkou medu totiž snížíme hladinu fosforu v krvi a tím otupíme vnímání bolesti. My přece jen odrostlejší bychom si po medu měli vždy vyčistit zuby. Med vytváří v ústech prostředí mimořádně milé zubnímu kazu. Včely a med patří k sobě. Kdybychom přepočetli na člověka výživný dopad a hormonální účinky mateří kašičky, kterou vedle vosku a medu včely produkují, žasli bychom. Kašičkou včely krmí královnu. Žena by se po takové stravě měla dožít 2500 roků a denně přitom porodit patnáct dětí…
Ne všichni fascinující šestinozí příslušníci společenského hmyzu se těší takové naší přízni jako včely. Je-li v dubnu a květnu teplo a sucho (což se vzhledem k změnám klimatu, které jako by jaro zrušily, stává pravidlem), a stejný ráz počasí pokračuje i v červnu, přichází k nám tak zvané „vosí léto“. Tito malí dravci pak mohou být skutečně obtížní.
Nejrůznější proužkovaní inženýři
Můžeme být přitom šťastní, že naše vosy vytvářejí společenství jednoletá s hnízdy jen zřídka převyšujícími dvacet centimetrů. Tam, kde vosa nemusí na zimu svůj vývojový cyklus přerušovat, buduje zcela famózní papírové stavby. Například na Novém Zélandu byla popsána báň o průměru pět metrů, vážící půl tuny. Na sto osmdesáti obřích plástech se nacházelo několik milionů buněk. Dalším nemilovaným hmyzem je sršeň. Protože společenství rafinovanými způsoby dokáže trvale klimatizovat hnízdo na optimální teplotu pro rozvoj plodu (30 °C), opanovala celé mírné a studené pásmo severní polokoule a byla zavlečena i do severní Ameriky. Obaly z lehké papíroviny vrství nad sebou a plástové buňky orientuje otvory dolů, takže v těch prázdných zachycuje stoupající teplý vzduch, je-li to nutné, „topí“ svalovou činností a „větrá“ vířením křídel. Původní chování a stavitelské schopnosti můžeme pozorovat u našich divokých včel.
Klimatizace na včelí způsob
Roj si pro stavbu hnízda vybírá dutinu přesně tak velikou, aby pojala zhruba 25 kg medu nezbytných pro přezimování společenství: menší by nestačila a větší by nedokázal vyhřát. Zvědové nejdřív místo prozkoumají a vyhodnotí z hlediska orientace k světovým stranám i dešti. Včely pak dutinu vyčistí, vydezinfikují a propolisem zalepí zbytečné otvory. Ve vybraném prostoru zbudují dílo. Od jara do podzimu udržují včely v hnízdě neuvěřitelně přesně teplotu od 34,5 do 35,5 °C. Včelstvo se dokáže vyrovnat s padesátistupňovým rozdílem teploty okolí. V létě vytváří průvan chvěním křídel, jímž buňky s plodem ochlazují. Když to nestačí, přinášejí včely vodu (bylo spočítáno, že ročně včely do svého příbytku nanosí kolem sto padesáti litrů vody. Odpařenou vlhkost větrají česnem.
Vytápění
Stálou teplotu udržují včely dokonce i při stěhování. V samém středu roje je pětatřicet, čehož dosáhnou tak, že podle teploty okolí se roj za letu protáhne a tak zvětší svůj objem, takže ze zvětšené plochy uniká více tepla… a nebo naopak. Když v říjnu ustane plodování, včely příbytek dokonale utěsní a na medovém plástu se semknou do chumlu, jehož teplotu sníží na dvacet stupňů. Je-li nutné „dotopit“, pumpováním zadečkem dokáže včela při deseti stupních vyrobit za minutu půl joulu energie. Takže včelstvo okolo 20 000 dělnic vyprodukuje za minutu 10 kJ. Safra – to jsou věci!
V přírodě se může každý přiučit
Setkání s hlučícím rojem v leckom vyvolá paniku. Jakživ jsem neběžel tak rychle, jako když jsem při překopávání starého kompostu narazil na hnízdo zemní vosy. A výstražné barvy a velikost sršně mluví samy za sebe. Přesto se ve všech těchto případech jedná o tvory neobyčejně užitečné a pro zachování rovnováhy v našem životním prostředí důležité. Ať už pro nenahraditelnou schopnost opilovaní květů, nebo pro zdravotně policejní zásahy proti hmyzu nebo rozkládajícím se zbytkům živočišných organismů – hlavu trofejní ryby zavěšenou na stromu mi dokázaly vosy vypreparovat rychle a čistě. Příliš intimní soužití s nimi sice možné není (a pro alergiky by mohlo být i smrtelné), nicméně ochranu si rozhodně zaslouží.
Šestiboké buňky
Pozorování včel nás inspirují příslovečnou pílí, dělbou práce i společenským uspořádáním, v němž každý jedinec je součástí dokonale fungujícího organismu. Stavebníci se zamyslí nad skutečností, že divoké včely volí příbytek jen tak velký, aby ho dokázaly bez ztrát využít. Stavitelé a architekti zase nad tím, jak včely své stavby konstruují. Z kilogramu medu vytvoří šedesát gramů vosku, když na jeden plást ho padne asi sedm kilo, musí s ním šetřit. Řazení šestibokých buněk, jejichž základna tvořící nosnou konstrukci plástu je silná 0,2 mm a stěny pouhých 0,08 mm, dává skořepinové konstrukci mimořádnou pevnost a dokonale využívá prostor. Plást pojme a unese několik kilogramů medu. A ti, kteří v rámci rekonstrukce domu nebo bytu touží šetřit energií za teplo, vidí, že na dokonalém těsnění zbytečných otvorů hmyz pracuje s tenkým materiálem, vrstveným tak, aby mezi jednotlivými stěnami vznikly dokonale izolující vzduchové polštáře.
Med v kuchyni
My ostatní nechme inspirovat své chuťové pohárky. Tady ve střední Evropě preferujeme tmavý lesní med, ale ve světě je oblíbenější světlý luční med. Kdo má pravdu? Kolik je lidí, tolik je chutí: tmavý med včely vyrábí převážně z medovice, čili se popravdě jedná o výměšky mšic, které včely v úlu ještě přepracují na med. Světlý pak je přímo z květního pylu.
- Med se skvěle snáší s osoleným a okmínovaným vepřovým bůčkem. Při pomalém pečení ho natírejte medem rozmíchaným v pivu: kůrčička i chuť budou excelentní.
- Těsto na sladký banánový chléb měřeno na šálky: 3 mouky, 2 rozmačkaných banánů, 1 medu, půlky rozinek, dále 3 ušlehaná vejce, 100 gramů rozpuštěného másla a špetka skořice, muškátového květu, citronové kůry, soli a jeden prášek do pečiva. Rukou to všechno řádně zpracujte a hodinu prudce pečte ve vymazaných formách.
- Děti mohou zapíjet šípkovým čajem s medem (rozšlehané 2 žloutky, 4 lžíce medu a 2 lžíce citronové šťávy zahřáté ve vodní lázni a zalité půl litrem horkého čaje), dospělí, kteří se nebojí, že zkazí whisky, nechť panáka ochutí citronovou a malinovou šťávou, lžičkou medu a pohár s ledem doplní sodovkou.
- Baby kořenářky drtily čerstvá kopřivová semena, míchaly je jedna ku jedné s medem a podávaly po dvou lžičkách denně. Proč se to asi jmenovalo Amorův šíp?
Další zajímavosti o včelách jsme napsali ZDE, o včelařství a ještě najdete něco o včelím jedu a první pomoci proti žihadlům včel, vos a sršní i jak se jim vyhnout.