Kurník jsme postavili a zajistili si pravidelnou snůšku. V podstatě šlo o to mít čerstvá vejce a neplatit vražedné peníze obchodníkům, kteří jsou především před Velikonocemi bezostyšní. Kdo si ale se slepicemi začal, asi neodolá pokušení mít i vlastní kuřátka. Není to asi úplně nejlepší nápad, vyřazené nosnice z velkochovů jsou za pár babek a při individuální péči mohou funkci dodavatele domácích vajec plnit spolehlivě. Hodně lidí ale tahle pípající vidina zláká.
(2013) *** Jak to obecně funguje? Slepice pohlavně dospívají vesměs po půl roce a hned začnou snášet. Pokud slepičí útulek (jak kurník postavit čtěte ZDE) stojí na místě zajišťujícím kvokám dobrou kvalitní pastvu při níž sbírají travní semena, červy a brouky, budou se čilá kuřátka líhnout po jednadvaceti dnech. Bez spoluúčasti kohouta to ovšem nepůjde.
Slepice v hnízdě
Při odchovu v kurníku bychom neměli zapomenout na snůšková hnízda z dobře omyvatelných materiálů. Umístěna by měla být asi půl metru nad zemí v jedné řadě a mít tvar krychle 40 x 40 x 40 cm s jednou stranou ze dvou třetin otevřenou. Jedno hnízdo počítáme na tři nosnice. Podestýláme v nich výhradně pšeničnou nebo ječnou řezanku a před pixlu umístíme asi 20 cm dlouhé bidlo. O vylíhnutí a vývoj potomků se postará slepice až do doby, kdy si kdákající dorostenci poradí i bez mámy.
Elektrická kvočna
Většinou péči kvočny nahrazujeme umělou líhní – zvláště v domácích podmínkách. Co vlastně vejce k správné proměně v kuře potřebuje? Teplo, vlhkost, větrání, světelný režim a po vylíhnutí samozřejmě vhodné krmivo. Důležitým faktorem jsou přiměřené chlazení a obracení vajec. Nejvíc ovšem záleží na tom, zda jsou násadová vejce opravdu kvalitní, pravidelných tvarů a správné, danému plemeni odpovídající hmotnosti. Skořápky ať jsou nepopraskané (při prosvícení najdeme i skryté praskliny) a vejce pokud možno co nejčerstvější. Líheň asi čtyřiadvacet hodin před tím, než do ní vejce vložíme, vyhřejeme na teplotu mezi 37 a 39 stupni. V obchodní nabídce je těchto inkubátorů v dost širokém cenovém rozpětí solidní nabídka.
V umělé líhni
Jak vejce obracet? Můžeme rukou minimálně dvakrát denně, pokud možno ve stejnou dobu – což může být u zaměstnaných lidí problém. Mechanizaci v tomto směru představují rolovací válečky, kde v mezeře mezi nimi leží vejce: válečky se otáčejí na jednu stranu, vajíčka mezi nimi na druhou. Jiný způsob představuje líheň na robustní konstrukci naklápěná na kloubu ručně nebo automaticky motorkem, převody a časovými spínači – pomalu jak v laboratoři na umělé bytosti doktora Frankensteina. V jiných mechanismech jsou zafixována vajíčka špičkou dolů a střídavě v daných intervalech naklápěna na obě strany.
Teplota a větrání
Během inkubace používáme digitální teploměr, měřící s přesností na 0,1 °C a umístěný zvenku líhně. Jednou za tři dny je dobré zvýšit vlhkost klasickým rozprašovačem – vyšší vlhkost je žádoucí hlavně těsně před líhnutím a po vyklubání, jinak hrozí, že se přilepí skořápky ke chmýří kuřátek a neúměrně ztíží klubání. Důležité je pravidelné větrání líhně na několik minut: během inkubace totiž uvolňují vajíčka CO2.
Když se vyklubou
Organismus narozeného kuřete je zcela nedokonalý. Po vylíhnutí bychom měli písklata nechat v inkubátoru nejméně dvanáct hodin, aby mohla celkově vyschnout. V odchovně také větráme, abychom adstranili čpavek, vodní páru a oxid uhličitý. Pozor ale na průvan, ten poznáme podle toho, že se kuřata začnou shlukovat do houfu. Do čtvrtého dne věku svítíme kuřatům slabou elektrickou žárovkou bez přerušení, poté zkrátíme délku svícení na 16 hodin a v 7 až 8 týdnu svítíme 8 až 9 hodin. I slabé světlo zabrání tomu, že se kuřata vzájemně neuklovou, protože tyto roztomilé kuličky mají solidní sklon ke kanibalismu.
Ze skořápky ven
Opoustit skořápku je pro každé kuře čin vpravdě gigantický. Vyžaduje mimořádné úsilí, pokud se ale klubání protáhne přes čtyřiadvacet hodin, něco prostě není v pořádku. Rozhodně nikdy kuřatům s klubáním nepomáháme! Taková kuřata do dalšího chovu – i když všechno zdánlivě dobře dopadne – nepoužíváme. Sledujeme zda kuře nekulhá, nepřevrací se, a zda nemá vrozené vady, třeba zakřivený zobák.
První kuří dny
Písklata by začátek života měla strávit v odchovně – ať už koupené nebo vyrobené ze zatepleného kartonu, první dva dny v teplota 32 stupňů. Během následujícího týdne se doporučuje o dva stupně méně a později postupně – abychom kuřata připravili na přirozené podmínky – budeme teplotu snižovat na osmnáct až dvacet stupňů. Tepelným zdrojem může být šedesáti až stowattová žárovka. Je-li zavěšena, můžeme teplotu regulovat výškou zavěšení.
Něco málo o jídelníčku
Během prvních čtyřiadvaceti hodin od vyklubání nepodáváme žádnou vodu ani krmivo, protože kuře ještě využívá živin čerpaných ze žloutku. Prvních sedm dní krmíme co dvě hodiny, do čtyřicátého dne pět až šestkrát denně a zbývající čas do věku tří měsíců čtyři až pětkrát denně. Od druhého dne servírujeme žlutým kuličkám čerstvou vodu teplou asi dvacet stupňů. První krmení by mělo být z natvrdo uvařeného žloutku, sladkého tvarohu, kyselého mléka a asi čtvrtiny mleté obilné směsi. A pozor – rozhodně by se kuřatům nemělo do krmiva dostat skořápky jejich vlastních vajec, protože to by neslo vysoké riziko onemocnění! Během prvního týdne nesmí chybět práškové obilné směsky, mrkev a dobře posekané zelené krmivo, minerály bohaté na vápník a droždí. Od sedmého dne do tří měsíců podáváme 25 až 30 procent zeleného, 10 až 15 moučky, po třech týdnech mletá obilná zrna a od třicátého dne i zrna kukuřičná. Po třech týdnech stojí za to předvést kuřata veterináři.