Možností a způsobů spojení s okolním světem je dnes spousta a svou vazbu s ním můžeme realizovat hlasem i písmem. Když diskuse často se překřikujících politiků připomínají dialog hluchých, neberme si z nich příklad. Nebuďme pupky světa – ostatně oni také nejsou. V rovině občanské a především pak osobní zkusme občas číst a poslouchat, co nám vlastně sděluje ten druhý.
Vzájemná komunikace prošla už řadou vpravdě revolučních změn od kouřových signálů a bubnování, zpráv obrázkových i v uzlovém písmu až k psaným dopisům. A od uvedení do praxe telefonu umíme na stále vyšší úrovni sdělovat a sdělení přijímat také hlasem. Nejsme přitom už svázáni nějakými dráty. Dík tomu (a samozřejmě také s rozšířenou elektronickou komunikací e-maily a prostřednictvím sociálních sítí) upadá kumšt korespondence se vším, co k tomu patří: s vybraným slohem, krasopisem i náležitými pomůckami. Co čas překonal, nevzkřísíme. Ale vlastnoručně vyrobené desky na dopisní papír, když se povedou, mohou sloužit i k uložení jiných písemností nebo je můžeme pro někoho udělat jako zajímavý dárek.
Dnes to bude o obalech
Podobně je to i s mobilními telefony. Pouzdra na ně se moc neužívají, protože jejich typ je pro někoho vyjádřením toho, jaký má (nebo se nám snaží namluvit, že má) společenský statut. Ale jsou praktická, protože se mobily zbytečně neotřískají a materiálem a provedením zdůrazní naši osobitost a vkus, když na stole, kde by za normálních okolností leželo několik mobilů zoufale si podobných, ten náš se odliší ručně zhotovenou „košilkou“.
Desky na papír
Kdo si zakládá na ekologickém myšlení, může se vytahovat, že použil odpadový materiál. My ostatní prostě vezmeme karton, kousky vlnité lepenky, hnědý balící papír, lepidlo a nůžky. Jak velký budeme karton potřebovat? Po přeložení napůl by měl odpovídat rozměrům našich dopisních papírů plus asi tři centimetry, kterými budou desky korespondenční papír přesahovat.
- Na desky vybereme pevný karton pokud možno bez vnitřní vrstvy z vlnité lepenky. Obdélník požadovaných rozměrů přeložíme napůl.
- Z vlnité lepenky odstřihneme čtverec asi 7×7 cm a nalepíme jej na vrchní stranu připravených desek (variantně můžeme nalepit tvar z korkové tapety nebo krásný vylisovaný list). Ideální je dispersní lepidlo. Ze zmuchlaného pruhu hnědého balicího papíru širokého půl druhého centimetru ukroutíme provázek papírák.
- Z něj uvážeme mašličku. Tu nalepíme uzlem doprostřed vlnité lepenky. Vše zatížíme do úplného zaschnutí. Desky jsou to jednoduché, rychlé a vypadají dobře.
- Potřebujete jemnější vlnitou lepenku? Najdete ji v menších krabičkách, třeba od cukrátek. Z krabičky vystřihněte tvar, který budete potřebovat na ozdobení titulní strany desek a nakrátko ho namočíte. Voda pronikne do vnitřních vrstev a my snáz sloupneme horní hladkou vrstvu. Zůstane nám požadovaný jemně vlnitý kus.
- Papírák uděláme jednoduše: nasucho stáčíme tak, že bude dobře znatelná jeho struktura. Při způsobu namokro konce stočeného pruhu pevně upneme, protože papír bude mít snahu zase se rozvinout, a necháme ho tak do uschnutí. Struktura takového papíráku bude hladká.
I tohle může být dárek
Technika plstění je stará stejně, jako užití zvířecí vlny k tvorbě oděvů. Dnes jdou plstěné doplňky zase do módy, protože netají přírodní materiál a navíc jsou prostě příjemně měkoučké. Nelibost mohou vyvolat jen u tvůrců, kteří se neradi myjí, což se vás samozřejmě netýká…
- Potřebovat budeme kus linolea a nebo silnější plast, z něhož si připravíme šablonu ve velikosti našeho mobilního telefonu. Použijeme rouno v česancích několika barev a ještě starou záclonu (či vyřazené punčochy), mýdlo a nůžky. Mobil měříme na výšku i šířku okolo. Centimetry vydělíme dvěma a přidáme čtvrtinu rozměru, což všechno přeneseme na šablonu, kterou vystřihneme. Rohy zaoblíme.
- Na šablonu namotáváme barevné česance v úzkých proužcích. Rouno trháme, při střihání by byl konec rovný a špatně by se zfilcoval. Tato první vrstva tvoří budoucí líc pouzdra. Na ní motáme vrstvu kolmo, ta by na hotovém výrobku být vidět už neměla. Následná třetí vrstva opakuje směr vrstvy první.
Takto omotanou šablonu pokropíme teplou vodou, zabalíme do záclony či strčíme do punčochy, pořádně utáhneme a mydlíme, mydlíme a mydlíme. Filcované pouzdro třeme a mneme, jako bychom se myli, a to asi deset minut, což by mělo stačit.- Vybalíme opatrně ze záclony a nebo z punčochy a zjistíme, zdali je plsť pravidelně na celém pouzdru, tedy i na hranách a rozích. Nedokonale zfilcovaná místa mneme na mokro mezi prsty. Nakonec pouzdro pořádným propláchnutím zbavíme zbytků mýdla. Na kratší stěně ho rozstřihneme a vyjmeme šablonu. Po uschnutí obrátíme na líc.
Na mobilu končit nemusíte
Filcování anóbrž plstění představuje několik technik – nejen na mokro, ale též suchou cestou, které můžete použít i na šperky a spoustu dalších zajímavých aplikací. Uvidíte, že stojí za to se s nimi v Našem hobby brzy seznámit podrobněji. Zatím další nápady co a jak si uplstit najdete na stránkách Kouzelného bydlení (ZDE).