V zemi, kde je recept na vepřo-knedlo-zelo tradičně čten jako první zákon národní kuchyně, není třeba sádlo představovat. Dlouho nad ním dietologové šíleli. Ale smrt po margarinu podle aktuálních výzkumů nepřijde později, a kdo ví, zda ne dřív – pokud to se sádlem samozřejmě nebudeme přehánět. Sádlo s rozumem užívané dokonce prý snižuje hladinu cholesterolu. Z bylin a sádla také můžeme vyrobit spoustu zdravotně užitečných mastiček a, kdo ví, zní to sice divně, ale jednou možná budou speciálně chovaní vepři zdrojem náhradních dílů pro lidské transplantace.

 Kdo holduje pravidelné fyzické aktivitě, měl by sádlo rozumně konzumovat jako dobrý zdroj energie. Rozhodně je v tomto ohledu lepší než cukr, vedoucí organismus k nadměrné produkci inzulínu. Tak si sádlo pochvalme.

Chvalme sádlo mastnou hubou

Proti kravskému máslu obsahuje jen třetinu cholesterolu. Nasycené tuky jsou důležité pro zdraví našich kostí a posilují imunitu. Je v něm i něco vitamínu „E“. Buchty a pečivo, do něhož jsme dali po babičkovském způsobu sádlo, mají lepší strukturu, barvu a samozřejmě chuť. Protože je sádlo tepelně stabilní, při smažení se tolik nepřepaluje, čímž na pánvi nevzniká tolik karcinogenních látek, jako při smažení na oleji. I k mazání na chleba je prý lepší než máslo a ztužené tuky.

Lidi s prasečím srdcem?

Prasata mají DNA shodnou s lidskou v 94 % (o 4 % mají víc už jen opice). Prasata jsou s námi navíc srovnatelná i váhově a fyziologickou kapacitou. Jen to, že chodí po čtyřech, se promítá i do stavby některých orgánů. Rychle se množí a jejich genové řetězce snadno upravujeme. Přenos buněk, tkání nebo orgánů z jednoho druhu na jiný se jmenuje xenotransplantace. Určité polidštění prasete spočívá v obohacení jeho DNA o některé lidské geny a naopak, tedy ve vyblokování těch genů, s nimiž má náš imunitní systém potíž. Je slibné, že pokusné opice už s transplantovanými orgány geneticky zmanipulovaného prasete dokázaly přežít několik měsíců. A jak to bude s lidmi?

Výzkumy

Ředitel amerického Centra pro lékařskou etiku doktor Thomas H. Murray tvrdí, že „není důvod k obavám, že po transplantaci prasečích buněk začneme chrochtat“. Humor především! Ale určitý mravní problém xenotransplantacím přiznává přesto, že už dnes lékařům slouží k nápravě našich chyb geneticky upravené prasečí červené krvinky, oční rohovky, srdeční chlopně, kůže. Experimentálně dokonce mozkové buňky, jež lze použít proti Parkinsonově nemoci. Když se ve výzkumu něco nezvrtne, prasata brzy pomohou diabetikům, jimž bude možné transplantovat inzulinové buňky ze slinivky. Možná pak dojde i na přenos prasečích srdcí nebo ledvin.

Jak se vaří zdravé mazání

Nebudeme podle hesla „Udělej si sám“ jistě na sobě experimentovat s nějakými xenotransplantacemi vepřového, ale to neznamená, že nemůžeme využít mimořádně příznivých vlastností sádla k přípravě léčivých mastí. Babky, které se mazaly sádlem, měly prý i v přezrálém věku tváře jako dětské prdelky. Seberte z doma vyšvařeného sádla škvarky (ty vám zase udělají dobře použité tradičním způsobem, třeba ještě teplé s čerstvým domácím chlebem – a jak se dělají, jsme napsali ZDE). Sádlo samozřejmě neosolte. Nejlepší je to podkožní, které je po vyškvaření pevnější. Přidejte léčivou substanci a buď jen pořádně promíchejte nebo nechte zpěnit. Na druhý den znovu zahřejte, sceďte přes pláténko do kelímků a nechte vychladnout. To je univerzální návod. Ztuhlé mastičky dejte do ledničky, tam jim v chladu a tmě bude nejlépe.

Domácí masti na všechno

Měsíčková mast je výborná na pooperační jizvy, křečové žíly a žilní záněty, bércové vředy, omrzliny i spáleniny, akné, plíseň i prasklou kůži na patách. Mast z Kostivalu lékařského (Symphytum officinale) napomáhá hojení zlomenin i při zánětech kloubů, vymknutích a výronech. Uleví při artritidě a revmatu. Každodenně se používá třeba k masáži namáhaných svalů a šlach – a funguje! Používá se na ní sušený kořen byliny: jednu lžičku ho rozetřete se třemi lžičkami sádla, lžičkou medu a kapkou rozehřátého včelího vosku. Nebo z čerstvého kostivalového kořene sebraného zjara či na podzim nařežete dvě hrsti na tenké plátky. Deset minut zvolna vařte v sádle a druhý den kousky ze znovu roztopeného sádla vyberte a smíchejte s medem a voskem. Pomalu a krátce vařte ve čtvrt kilogramu sádla dvě lžíce čerstvého měsíčkového květu a po lžíci heřmánku, kokošky pastuší tobolky a přesličky. Nechte odstát do druhého dne, pak znovu rozpusťte a sceďte do kelímků.

Mast z bylin

Mast na masírování namoženého svalstva vznikne rozmícháním utřeného prášku stejných dílů kořene prhy, kostivalu, jitrocele a divizny v sádle. Na popraskanou kůži na rukou, kterou jsme nejdřív potřeli citronovou šťávou, použijeme na noc rozmíchané 1:1 sádlo a med a na ošetřené ruce natáhneme bavlněné rukavice. A sádlo na omrzliny? Když na podzim sbírat bobulky jmelí a pak je smícháme s trochou sádla, připravíme si mastičku znamenitou. Pokud vás trápí jaterní, stařecké a jiné pigmentové skvrny, třeba tzv. „oheň“, určitě vám neublíží sádlová mast z květu Svízele přítuly (Galium aparine) i Svízele syřišťového. Příprava je v poměru hrst květu na čtvrtku sádla. Na stejně připravovanou heřmánkovou mast použijeme dvě hrsti květu Heřmánku lékařského (Matricaria recutita) jen na 50 g sádla. Hojí rány a zklidňuje kožní alergie. Řebříček obecný (Achillea millefolium), latinsky pojmenovaném po antickém válečníkovi, který s nim prý hojil četné rány. My ho úspěšně použijeme na zklidnění zlaté žíly – hemeroidů.

A ještě pro pořádek – sádlo a konopí

Doufáme, že soudy budou rozumně vážit míru prohřešení babek, co si mastí z „trávy“ mažou kolena, v poměru k vině velkopěstitelů drogy pro prachy. Mastička zdá se nám být užitečnější, než jointy na chechtavou náladu. Konopnou mastí se léčí poúrazové jizvy, záněty, opruzeniny, proleženiny a ekzémy. Někdy pomáhá zmírnit úpornou lupénku a bércové vředy. Tlumí artritické bolesti. Konopí v sádle má antivirové, antibiotické a protiplísňové účinky. Nehodí se ale na atopický ekzém ani na přeschlou kůži, do které se moc nevpije, a už vůbec ne na mazání otevřených ran! Vyrábí se tak, že čtvrt litru domácího nesoleného sádla se těsně pod bodem varu dvacet minut míchá s dvěma hrstmi sušeného konopného listí. Druhý den postupujeme stejně jako u výše zmíněných našim právním řádem nekriminalizovaných bylinek.