Dřevěné stavby a konstrukce vypadají v zahradní zeleni krásně. Nevýhodou ale je, že dřevo, i ošetřené, je-li vystavené kontaktu s vlhkou půdou, se velmi rychle zničí. Existuje však výrobek ze dřeva, který je vůči rozkladnému procesu dostatečně odolný – totiž vyřazené železniční pražce v zahradě, které jsou hloubkově impregnované. A navíc zahradě dodají, ovšem použité rozumně, další výtvarný rozměr. Nemluvě už o tom, že jsou praktické.  

Ačkoliv vzhledem k současným technologiím používaným při stavbě železniční cesty volně dostupných dřevěných pražců ubývá, zájem o ně je velký. Bodejť ne! Staví se z nich rychle a cena je zpravidla přijatelná. Proto jsme oprášili čtyři roky starý text a doplnili ho informace, které nově k tématu jejich užití na zahradě máme.

Platí princip předběžné opatrnosti

To základní platí ovšem stále: pražce, o jejichž historii nic nevíme, nikdy na zahradě neumisťujeme do blízkosti zeleniny a ovoce, tedy neohrazujeme jimi zeleninové záhony, nepoužijeme je na chodníčky u záhonů se zeleninou ani mezi ovocnými stromy ani žádnými užitkovými rostlinami určenými k jídlu: Sporné dokonce může být použít je k ohrazení kompostu či při tvorbě vodních nádrží. Chemické prostředky, které se používaly k impregnaci železničních pražců, rozhodně lidskému zdraví neposlouží a škodlivé látky se z pražců uvolňují působením vlhkosti. Dostanou se do půdy a z půdy do výpěstků. Z obdobných důvodů pražce používáme jen zřídka na obytné stavby, jakými jsou altány, zahradní domky pro děti a podobné konstrukce. Navíc, pokud je letní slunce pořádně rozpálí, zhusta i nepříjemně páchnou. Poněkud jiná je situace s pražci, které už příroda „opracovala“ – opršela, vymrazila, vyžíhala horkem a větry ošlehala.

Správné využití pražců

Vyřazený železniční pražce jsou vlastně dubové kvádry, které díky důkladné impregnaci dlouhá léta dokáží odolávat hnilobě a dalších chorobám, vznikajícím v důsledku permanentní vzlínající vlhkosti. Představují tedy ideální stavební materiál pro okrasné zahrady. Vhodné jsou pro tvorbu schodů a schůdků, podest, chodníčků, cest, můstků, teras, palisád, dělicích stěn i opěrných zídek. Práce s pražci však není úplně jednoduchá. Pracujeme sice s řetězovou pilou, ale i tak se dost nadřeme, než pražec rozřízneme, a značně utrpí i řetěz. Vzhledem k váze pražců je většinou do konstrukcí nespojujeme, nebo použijeme klasické kramle. Odměnou nám však bude zajímavé a originální chodníčky a další stavby.